Letos si hodnotové akcie vedou výrazně lépe než ty růstové. Ale stále způsobem, který je pro jejich držitele možná „poněkud nešťastný“. Je to předzvěst velkého návratu této skupiny akcií?
O tom, že by hodnotové akcie mohly začít předhánět ty růstové, se hovoří už hodně dlouho. Jak přitom ukazuje graf, od roku 2000 do roku 2017 byl roční růst hodnoty mírně pod růstovými akciemi (ale celkově to generuje velký rozdíl). Ani v následujících letech si hodnota nevedla lépe, extrémem byl rok 2020:
Zdroj: Twitter
Až rok 2022 přináší lepší výkony hodnotových akcií, i když je to prvenství „jehož způsob může být poněkud nešťastný“. Hodnota je totiž „jen“ ve výrazně menších ztrátách než růst. Ten letos doplácí na vyšší sazby, na které je současná hodnota těchto společností citlivější, než u akcií hodnotových. K tomu můžeme zaspekulovat, že část růstových akcií spadala do spektra hodně příběhových aktiv, až aktiv spekulativních. A jim se v prostředí většího tlaku ze strany monetární politiky a ekonomického prostředí moc nevede.
Druhý graf úzce souvisí s tím prvním. Srovnává návratnost amerických a evropských akcií. Ty první jsou mnohem více vychýleny směrem k technologiím a růstu, u evropských titulů se často hovoří o větším vychýlení k hodnotě. Graf odpovídá tomu prvnímu v tom smyslu, že Evropa si vede lépe, ale zase oním ne úplně šťastným způsobem:
Zdroj: Twitter
V nadpisu jsem se i v souvislosti s letošním vývojem dopustil otázky a odpovědi, kterými se zabývá řada investorů a analytiků. Zaznamenat můžeme například úvahy o tom, že hodnotovým investicím se už nějaký čas věnuje velmi málo lidí, skrytá hodnota tak zůstává neobjevena a v cenách neodražena, což může působit další odklon od tohoto investičního tématu. Smysl by pak mělo třeba to, kupovat (jen) hodnotu, která generuje dost velké cash flow na odkupy. A tudíž bystrého investora, který jí odhalil „vyplatí“ sama a není třeba dalších, kteří jí objeví a zvednou cenu akcie.
Uvažovat můžeme řadou směrů, samozřejmě včetně toho, že po velkém cyklu růstu přijde další velký cyklus hodnoty. Řada velkých růstových firem také stále méně naplňuje definici růstu, přesouvá se do další fáze životního cyklu a může více připomínat hodnotové investice. V nadpise ale píšu, že ta stará doba hodnotových investic se (přes všechny opačné argumenty) už nikdy vrátit nemusí. Důvod může být prostě v tom, že hodnotové investice jsou obecně definovány jako ty s nízkými valuačními násobky. Takový přístup přitom mohl odkrývat skrytou hodnotu před pár desetiletími, ale dnes v době masově rozšířených automatických filtrů, dat a algoritmů asi těžko.
Jinak řečeno, podle této teze to, co je nazýváno hodnotovými akciemi, již jimi povětšinou není. Jde o zbylé nízkonásobkové hodnotové pasti, které mají právem nízké valuační násobky. A z definice si musí vést hůře než zbytek trhu. Skutečnou hodnotu už nenajdeme na základě jednoduchých a všem přístupných násobků a filtrů. První graf tak neporovnává růst a hodnotu, ale spíše růst a marné kandidáty na hodnotu. Ale je to jen taková teze. K ní dodám jen to, že o hodnotu by ve skutečnosti mělo jít i u růstu (jde jen o to, kde a jakým způsobem je generována). Na to se někdy možná trochu zapomíná, či zapomínalo, a aktuální vývoj růstového segmentu trhu je toho připomínkou. Také pouze teze.