Americká ekonomika šlape prudce na brzdu. V prvních třech měsících tohoto roku zaostal růst HDP výrazně za očekáváním a zpomalil na 1,1 % (mezikvartálně anualizovaně) z 2,6 % na konci minulého roku. Navzdory původním očekáváním nestojí za slabší růstovou dynamikou primárně nižší spotřeba domácností, ale především změna zásob, což je extrémně volatilní složka HDP, u které stále doznívá efekt narušených dodavatelských řetězců. Podobným směrem brzdily růst slabší investice, zatímco svižně rostoucí vládní výdaje tentokrát dodaly americké ekonomice růstový impuls.
Dnes přijde na řadu předběžný odhad HDP za eurozónu i její tři největší ekonomiky (Německo, Francie a Itálie). Připomeňme, že na rozdíl od Česka se ekonomika eurozóny dokázala ve druhém pololetí minulého roku vyhnout technické recesi. A ani na začátku roku 2023 nečekáme růst v červených číslech. Náš nowcast naopak indikuje možné pozitivní překvapení s tím, že by mezikvartální růst mohl dosáhnout 0,3 % (vs. tržní koncensus 0,2 %). Tento výsledek by byl v souladu jak s viditelně lepším sentimentem v evropské ekonomice, tak vývojem dostupných tvrdých dat z průmyslu a maloobchodu.
Vedle HDP budou dnes statistické úřady reportovat i výsledky dubnové inflace v Německu, Francii a Španělsku. A to budou z pohledu finančních trhů ještě důležitější čísla – oproti HDP nejsou totiž tak dramaticky vzad-hledící a hlavně půjde o klíčový vstup do reakční funkce ECB. Tržní koncensus je nastaven na stagnaci meziročních hodnot harmonizované inflace v Německu (7,8 %) a Francii (6,7 %), v případě Španělska se pak očekává zrychlení z 3,1 % na 4,1 %. Finální číslo za celou eurozónu bude publikováno v úterý, přičemž také zde se počítá s drobným zrychlením meziroční inflace.
Je proto logické, že v rámci ECB se bude rozhodnutí o nastavení měnové politiky tvořit až v posledních dnech před čtvrtečním měnově-politickým zasedáním. Na stole je jak varianta 25bps zvýšení sazeb (tržní koncensus), tak pokračování agresivnějšího zpřísňování měnové politiky v rozsahu +50bps. Pokud by měly zvláště jádrové inflační tlaky překvapit směrem nahoru, pak bychom se klonili k variantě zvýšení depozitní sazby o půl procentního bodu na 3,5 %.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna zůstává i na konci týdne ve vyčkávacím módu a bez výraznějších impulsů se drží v těsné blízkosti hranice 23,50 EUR/CZK. Korunový trh již vyhlíží makro událostmi nabitý příští týden, nicméně na pozoru by se měl mít již dnes – k dispozici budou jak výsledky HDP v hlavních evropských ekonomikách, včetně celé EMU, tak i předběžná inflační čísla z Německa, Francie a Španělska, která ještě mohou zamíchat kartami před čtvrtečním zasedáním ECB.
Eurodolar
Nehledě na příliv nových důležitých dat zůstává eurodolar v blízkosti úrovně 1,10. Včerejší data za americké HDP sice přinesla na první pohled lehké zklamání, na druhou stranu však inflační data reprezentovaná deflátorem (inflační index PCE) překvapila vyššími hodnotami.
Dnes eurodolarový trh čeká z pohledu dat hektický den. Pokud jde o eurozónu, tak kromě údajů za HDP za první kvartál budou ve hře i inflační čísla z několika klíčových zemí měnové unie (Německo, Španělsko, Francie) za měsíc duben. Odpoledne se přidají makrodata z USA - konkrétně pak (pro Fed klíčový) index mzdových nákladů a inflační data (index PCE) za duben. V součtu by měla hrát data do karet spíše euru (a to díky rychlejšímu růstu HDP a vyšší inflaci v EMU).
Akcie
Americké akciové trhy včera konečně přerušily dva týdny trvající šňůru slabé výkonnosti a index S&P 500 dokonce zaznamenal nejvyšší nárůst od 6. ledna. Hlavní indexy DJIA , S&P 500 a Nasdaq 100 dokázaly posílit o více než 1,5 %. Akcie Meta v reakci na výsledky poskočily na nejvyšší úroveň od února minulého roku. Tento optimismus s sebou navíc strhnul i další technologické giganty, když akcie Alphabet a Amazon posílily o více než 4 %. Nejhůře si vedly akcie AbbVie, které odepsaly přes 7 % poté, co prodeje jejího nejprodávanějšího léku Humira propadly meziročně o 25 %.