Tempo zadlužování České republiky je hrozivé a je dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád. V úvodním projevu při představování vládního konsolidačního balíčku a důchodové reformy to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Většinu snížení schodků podle ministerského předsedy zajistí úspory, například omezení dotací. Pokud by vláda opatření neudělala, schodek rozpočtu v příštím roce by byl o 94 miliard korun vyšší, v roce 2025 o 148 miliard, uvedl. Kabinet podle něj je a bude rozpočtově zodpovědný.
Výdaje během dvou let klesnou o 78,3 miliardy korun, rozpočtové příjmy vzrostou o 69,2 miliardy korun. Hlavní část úspor na výdajové straně tvoří rušení dotací celkem za 54,4 miliardy korun, z toho 45,6 miliardy v příštím roce. Výdaje na provoz státu by se měly snížit o 11,2 miliardy korun. Objem platů ve veřejném sektoru se sníží o 9,7 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou v příštích dvou letech o 69,2 miliardy korun, z toho o 31,7 miliardy korun v příštím roce. Hlavní podíl na růstu příjmů bude mít zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent ze současných 19 procent. Vynese státu 22 miliard korun, projeví se to až v roce 2025.
Objem státních dotací se v příštích dvou letech sníží o 54,4 miliardy korun. Z toho o 45,6 miliardy korun se dotace zkrátí už v příštím roce, uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura. Většinu zkrácení dotací budou tvořit podpory v resortech průmyslu a obchodu a zemědělství. V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o 20 miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy korun. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy korun a ve školství o dvě miliardy korun.
Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky sloučení sazeb se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) sníží o tři procentní body DPH na léky, potraviny či bydlení. Jedinou výjimkou ze sazeb bude nulová DPH na knihy. Úprava DPH podle Stanjury bude znamenat, že lidem zůstane navíc 6,3 miliardy korun. Ve snížené sazbě DPH zůstanou bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky do automobilů a pohřební služby, uvedl Stanjura. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se přesunou do základní 21procentní.
Daň z příjmu právnických osob od roku 2025 vzroste na 21 procent ze současných 19 procent, státu to vynese 22 miliard korun. Podle Stanjury se Česko úpravou sazby dostane na průměrnou hodnotu v Evropské unii. Dva procentní body, o které se sazba daně zvýší, půjdou podle nové úpravy rozpočtového určení daní do státního rozpočtu.
Sazba daně z nemovitosti se zvýší dvojnásobně. Dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně půjde po jejím zvýšení od příštího roku i do státního rozpočtu. Příští rok to vynese devět miliard korun, v roce 2025 dalších 300 milionů korun. Stanjura zdůraznil, že i po zvýšení zůstane přínos daně z nemovitosti do státního rozpočtu hluboko pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Daně z tabáku, alkoholu a hazardu vynesou za dva roky navíc 10,9 miliardy korun, většinu v příštím roce. Daně z cigaret, tabáku na kouření a doutníků se příští rok zvýší o deset procent, v následujících třech letech vždy o pět procent. Daň ze zahřívaného tabáku se bude zvyšovat o 15 procent ročně, nově se zdaní nikotinové sáčky a náplně do e-cigaret. NIžší sazba daně z hazardních her se zvýší na 30 z nynějších 23 procent. Daň z lihu se příští rok zvýší o deset procent, v dalších třech letech vždy o pět procent,
Balíček zvýší odvody živnostníků, kteří příští rok odvedou státu navíc tři miliardy korun, v roce 2025 dalších 4,5 miliardy korun. Opětovné zavedení nemocenského pojištění se sazbou 0,6 procenta přinese státu příští rok dodatečných 11,9 miliardy korun, v dalším roce dalších 1,1 miliardy korun.
Reforma počítá s posouváním věku, zaručenou penzí či nižšími novými důchody
Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i dohodáři. Reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti představil dnes na vládní tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj reforma počítá i se společným základem pro výpočet penze manželů či zohledněním péče ve výši důchodu.
Výdaje na penze prudce rostou, nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně. Do důchodu nastoupí silné ročníky Husákových dětí ze 70. let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají.
Podle Jurečky a expertů by v polovině století propad mohl dosahovat pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), v dnešních cenách to odpovídá asi 350 miliardám korun. Návrh obsahuje celkem 11 změn větších změn, které mají deficit zmírnit. Úplně ho ale neodstraní, podotkl Jurečka. Novinářům řekl, že by přijetí všech navržených kroků snížilo schodek o tři procenta HDP.
Většina záměrů růst výdajů a zadlužování omezují, část návrhů ho zvyšuje. Zvedání vyplacené sumy mají nejvíc přibrzdit úpravy důchodového věku. Nově by se měl nastavovat každý rok lidem, kterým je 50 let. V potaz by se brala aktuální doba dožití pro daný ročník a to, že by penze měla trvat v průměru 21,5 roku. Na odpočinek by se tak mělo odcházet později. Za rok by se tak věková hranice mohla zvýšit o měsíc či nejvýš o dva. Už nyní se věk posouvá u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Jurečka zdůraznil, že o svém termínu nástupu do penze se dozvědí čerství padesátníci nejméně 15 let předem.
Lidé v náročných profesích, kde není možné namáhavost a zdravotní rizika snížit pomůckami, by mohli chodit do důchodu dřív bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé by za ně měli platit vyšší odvody. O výčtu povolání se ještě bude jednat. Do budoucna by to mělo výdaje mírně zvednout. Předčasné penze ostatních by se měly naopak krátit víc než dosud. Do řádného termínu by se také měly valorizovat jen omezeně. Nástup do předčasného důchodu by mohl být možný nejvýš tři roky před termínem.