Spolu s blížím se červnovým zasedáním bankovní rady ČNB se ze strany centrálních bankéřů rozjela frontální komunikační ofenziva. Již v minulém týdnu jsme slyšeli vcelku jasné sdělení od guvernéra Aleše Michla a Jana Procházky – úrokové sazby bude potřeba držet na vyšší úrovni po delší dobu. Druhý jmenovaný se přitom explicitně vymezil vůči aktuální prognóze, která počítá s prvním poklesem sazeb už ve třetím kvartále 2023. Směrem ke koruně pak rezonovala guvernérova preference ještě silnější koruny, a to ideálně po celou dobu jeho šestiletého mandátu.
V tomto týdnu trhy překvapil zejména komentář viceguvernéra Jana Fraita, který sice na květnovém zasedání hlasoval pro stabilitu sazeb, ale dle vlastních slov nebyl o tomto kroku vůbec přesvědčen. Po vzoru Aleše Michla by rád viděl postupné zhodnocování koruny, ke kterému dle jeho názoru prostor rozhodně existuje. Jan Kubíček pak považuje za logické držet současné sazby delší dobu, než doporučuje model, jednoduše proto, aby si byla bankovní rada byla jista, že ekonomiku zchladí a přesune zpět do nízkoinflačního módu.A konečně včera byl hostem našeho pořadu FRESH Finančních trhů (odkaz na zpětné shlédnutí: https://lnkd.in/eytysZ42) člen bankovní rady Tomáš Holub, který přidal zajímavé postřehy jak k sazbám, tak koruně. Vzhledem k rizikům odkotvených inflačních očekávání se dle jeho slov úvahy o možném snižování sazeb odkládají až na přelom tohoto a příštího roku. Silnou korunu T. Holub vítá, avšak komunikaci ohledně intervenčního závazku vnímá jako „lehce přenošené dítě“ – primárním nástrojem ČNB by měly zůstat sazby a nedává podle něj smysl, aby byl intervenční závazek aktivní i v momentě, kdy půjdou úrokové sazby dolů.
Shrnuto, podtrženo, rétorika centrální bankéřů hovoří vcelku jasně pro scénář stability sazeb na 7,0 % po delší dobu. Náš aktualizovaný výhled toto bere v potaz – očekáváme pomalejší tempo poklesu sazeb na konci letošního roku, a to o 50bps na 6,5 %. Zároveň však vážně pracujeme i s rizikem, že k uvolnění měnové politiky může dojít až na začátku roku 2024 (zásadní budou v tomto ohledu červnová data o mzdách). Směrem ke kurzu koruny pak – podobně jako ČNB – očekáváme krátkodobě relativní stabilitu a následně nikterak dramatické oslabení na 23,90 EUR/CZK ke konci tohoto roku, respektive 24,20 EUR/CZK na konci roku 2024.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se nadále obchoduje v relativně úzkém pásmu 23,60-23,70 EUR/CZK. Včerejší pokles nálady v tuzemské ekonomice nepřinesl na devizový trh žádný rozruch a koruna tak stále čeká na významnější impuls. Ten dle nás může v nejbližších dnech přijít zejména ze zahraničí, přičemž zvláštní pozornost zůstává věnována vyjednávání o navýšení dluhového stropu v USA.
Eurodolar
Vzhledem k tomu, že politických jednáních ohledně zvýšení dluhového stropu v USA nebyl zaznamenán výraznější pokrok, tak není velkým překvapením, že jedna z ratingových agentur (Fitch) již vyslala jasný signál co by mohlo následovat, když k ratingu USA (AAA) připojila negativní výhled. Paradoxně dolaru taková situace zatím vyhovuje, neboť krátký konec výnosové křivky se tlačí nahoru. Růst dolarových sazeb však není motivován jen debatou okolo vládního dluhu, ale také měnícími se očekáváními ohledně politiky Fedu. Včera večer zveřejněný podrobný zápis z posledního jednání FOMC jasně poukázal na rozpolcenost vedení Fedu ohledně toho zdali bude nutné úrokové sazby dále zvyšovat či nikoliv. Jak už jsme tedy několikrát upozorňovali - o tom zdali přijde “pauza” či nikoliv rozhodnou příchozí americká makroekonomická data, přičemž k těm méně důležitým patří dnešní týdenní statistiky z trhu práce či zítra reportovaná inflace (index PCE) za měsíc duben.
V každém případě je jasné, že ať již nedohoda ohledně dluhové stropu v USA či rostoucí sázky na červnové zvýšení sazeb ze strany Fedu budou hrát i nadále dolaru do karet.