Po třinácté za sebou a nejvýše od roku 2008. Bank of England zvedla sazby nečekaně prudce

Britská centrální banka dnes nečekaně zvýšila základní úrokovou sazbu až o půl procentního bodu na pět procent. Banka se zvyšováním úroků snaží bojovat s vysokou inflací a uvedla, že se objevily zprávy naznačující, že pokles inflace bude trvat déle. Měnový výbor Bank of England (BoE) zvýšil hlavní úrok už potřinácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali zvýšení jen o čtvrt procentního bodu, i když finanční trhy po středeční zprávě o inflaci dnes začaly dávat šanci až 50 procent, že by se úroky mohly zvýšit o půl procentního bodu. Zvýšení sazeb je nejvyšší od února.

Měnový výbor upozornil, že v posledních údajích se objevily informace, které naznačují větší vytrvalost inflace. Sekundární efekty v domácím cenovém a mzdovém vývoji vyvolané vnějšími nákladovými šoky pravděpodobně budou podle banky odeznívat déle.

BoE ponechala beze změny své předchozí pokyny k budoucímu vývoji měnové politiky, které uváděly, že pokud se objeví důkazy o trvalejších tlacích, bude nutné další zpřísnění měnové politiky.

Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také pandemie nemoci covid-19 a nárůstu cen plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží zotavila na úroveň z doby před pandemií. Minulý měsíc Bank of England předpověděla, že růst v letošním roce bude činit minimálně 0,25 procenta.

Británie stále bojuje s inflací, která jen pomalu klesá z loňského 41letého maxima 11,1 procenta. Středeční zpráva ukázala, že v květnu zůstala inflace na 8,7 procenta, zatímco analytici čekali její zpomalení. Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin, energií, alkoholu a tabáku, pak nečekaně zrychlila na 7,1 procenta, nejvýše od roku 1992. Tento údaj považuje britská centrální banka za dobrý ukazatel základních cenových tlaků. Minulý měsíc BoE předpověděla, že inflace do konce letošního roku klesne na úroveň těsně nad pěti procenty a na začátku roku 2025 bude pod jejím dvouprocentním cílem.

Bank of England začala zvyšovat náklady na úvěry jako první z velkých centrálních bank v prosinci 2021. Kritici ji však obviňují z nedostatečně razantního postupu. Inflace v zemi je dvakrát vyšší než v USA a mnohem vyšší než v eurozóně.

Evropská centrální banka (ECB) v polovině měsíce zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. O zvýšení úroků rozhodla poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Americká centrální banka (Fed) tento měsíc nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 5,00 až 5,25 procenta. Přerušila tak sérii deseti zvýšení úrokových sazeb za sebou. Ve výhledu Fed naznačil, že do konce letošního roku se úroky pravděpodobně zvýší ještě o půl procentního bodu.

Na dnešním zasedání zvýšily úroky také centrální banky Švýcarska, Norska a Švédska.