Meziroční míra inflace v Maďarsku se v červnu snížila na 20,1 procenta z květnových 21,5 procent. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad. Inflace se tak snížila už pátý měsíc za sebou. V lednu se vyšplhala až na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Maďarsko se v poslední době potýká s nejvyšší inflací v Evropské unii. Ekonomové očekávali pokles zhruba k 18 procentům.
Ceny potravin v Maďarsku se v červnu meziročně zvýšily o 29,3 procenta, jejich růst nicméně zpomalil z květnových 33,5 procenta. Ceny elektřiny v červnu meziročně stouply o 26,6 procenta a ceny plynu o 43 procent. Očekává se, že v nadcházejících měsících se bude inflace dále snižovat. Zdražování potravin a rostoucí ceny energií a pohonných hmot ale podkopávají kupní sílu Maďarů, což vede k poklesu spotřeby.
Tato skutečnost spolu s vysokými výpůjčními náklady budou patrně brzdit maďarskou ekonomiku a komplikovat vládě úkol snížit rozpočtový schodek na plánovaných 3,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.
"Domníváme se, že celková inflace by měla dále vykazovat rychlejší pokles díky zmírnění poptávkových tlaků a nižších cen komodit. Nadále znepokojující je však přetrvávající inflace ve službách," uvedla ve svém výhledu ve středu .
Maďarská centrální banka se předloni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie covidu-19 zvyšovat náklady na úvěry. Krátce po ní zahájila zvyšování úrokových sazeb také Česká národní banka (ČNB).
V květnu maďarská centrální banka snížila svou jednodenní depozitní sazbu o jeden procentní bod na 17 procent. Jako první v Evropě tak zahájila cyklus uvolňování měnové politiky. Svou hlavní úrokovou sazbu nicméně ponechala beze změny na 13 procentech.
K uvolňování měnové politiky s cílem podpořit hospodářskou aktivitu centrální banku již dříve tlačila vláda premiéra Viktora Orbána. Maďarsko se ve druhé polovině loňského roku podobně jako Česká republika dostalo do technické recese. Ta se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou.
ČNB od loňského června drží svou základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta.