Čínská ekonomika by mohla čelit dlouhému období nižšího růstu, což je vyhlídka, která může mít po 45 letech rychlé expanze globální důsledky. Čínská vláda zavádí řadu opatření zaměřených na posílení ekonomiky, přičemž lídři se v pondělí zavázali „včas upravit a optimalizovat zásady“ pro svůj sužovaný sektor nemovitostí a zároveň posouvat stabilní zaměstnanost ke strategickému cíli. Politbyro také oznámilo přísliby zvýšit domácí spotřebu a vyřešit místní dluhová rizika.
Čínský hrubý domácí produkt vzrostl ve druhém čtvrtletí meziročně o 6,3 %, oznámil Peking v pondělí, pod očekáváním trhu ohledně 7,3% expanze poté, co se druhá největší světová ekonomika vymanila z přísných opatření proti Covid-19. Mezičtvrtletně vzrostla ekonomická produkce o 0,8 %, tedy pomaleji než čtvrtletní nárůst o 2,2 % zaznamenaný v prvních třech měsících roku. Mezitím nezaměstnanost mladých dosáhla v červnu rekordních 21,3 %. Poněkud pozitivnější je, že tempo růstu průmyslové výroby zrychlilo z 3,5 % meziročně v květnu na 4,4 % v červnu, čímž pohodlně překonalo očekávání.
Vládnoucí Čínská komunistická strana si pro rok 2023 stanovila cíl růstu ve výši 5 %, což je pro zemi, která od otevření své ekonomiky v roce 1978 dosáhla průměrného 9% ročního růstu HDP, méně než obvykle a výrazně skromné.
Během několika posledních týdnů úřady oznámily řadu příslibů zaměřených na konkrétní sektory nebo určených k ujištění soukromých a zahraničních investorů o příznivějším investičním prostředí na obzoru. Jednalo se však z velké části o široká opatření, kterým chyběly některé zásadní podrobnosti, a poslední čtení čtvrtletní schůze politbyra o ekonomických záležitostech zapůsobilo holubičím tónem, ale nedosáhlo zásadních nových oznámení.
Julian Evans-Pritchard, šéf čínské ekonomiky v Capital Economics, v pondělní zprávě uvedl, že vedení země je „značně znepokojeno“ údaji, které označily ekonomickou trajektorii za „krutou“ a zdůraznily „četné výzvy, kterým ekonomika čelí“. Patří mezi ně domácí poptávka, finanční potíže v klíčových sektorech, jako je nemovitost, a bezútěšné vnější prostředí. Evans-Pritchard poznamenal, že poslední údaje zmiňují „rizika“ sedmkrát, oproti třikrát v dubnových údajích, a že prioritou vedení se zdá být rozšíření domácí poptávky.
„Schůze politbyra zasáhla holubičí tón a dala jasně najevo, že vedení cítí, že je třeba udělat více práce, aby se oživení dostalo na správnou cestu. To naznačuje, že v nadcházejících měsících bude zavedena další politická podpora,“ řekl Evans-Pritchard. „Absence jakýchkoli zásadních oznámení nebo konkrétních politik však naznačuje nedostatečnou naléhavost nebo to, že se tvůrci politik snaží přijít s vhodnými opatřeními na podporu růstu. Ať tak či onak, není to příliš uklidňující pro krátkodobý výhled."
Trojitý šok
Podle Rory Greena, vedoucího výzkumu Číny a Asie v TS Lombard, čínská ekonomika stále trpí „trojitým šokem“ Covid-19 a dlouhodobými blokovacími opatřeními, svým nemocným sektorem nemovitostí a řadou regulačních změn spojených s vizí „společné prosperity“ prezidenta Si Ťin-pchinga.
Vzhledem k tomu, že Čína je stále do jednoho roku od znovuotevření po opatřeních proti Covidu, velkou část současné slabosti lze stále přičítat tomuto cyklu, navrhl Green, ale dodal, že by se mohly zakořenit bez odpovídající politické reakce.
„Existuje šance, že pokud Peking nezakročí, cyklická část poškození cyklu Covid by mohla být v souladu s některými strukturálními protivětry, které Čína má – zejména s velikostí realitního sektoru, oddělením od globální ekonomiky, demografie – a tlačit Čínu k mnohem, mnohem pomalejšímu tempu růstu,“ řekl v pátek CNBC.
Základním scénářem TS Lombard je stabilizace čínské ekonomiky na konci roku 2023, ale že ekonomika vstupuje do dlouhodobějšího strukturálního zpomalení, i když zatím nejde o scénář „stagflace“ v japonském stylu, a pravděpodobně se bude v průměru blížit 4% ročnímu růstu HDP kvůli těmto strukturálním protivětrům. Ačkoli potřeba expozice vůči Číně bude pro mezinárodní společnosti stále zásadní, protože zůstává největším spotřebitelským trhem na světě, Green řekl, že zpomalení by mohlo učinit „trochu méně lákavým“ a urychlit „oddělení“ se Západem, pokud jde o investiční toky a výrobu.
Pro globální ekonomiku však nejbezprostřednější dopad čínského zpomalení pravděpodobně přijde v komoditách a průmyslovém cyklu, protože Čína překonfiguruje svou ekonomiku tak, aby omezila svou závislost na sektoru nemovitostí, který „absorbuje a tlačí ceny komodit“. "Ty dny jsou pryč. Čína bude stále hodně investovat, ale bude to spíše pokročilejší výroba, technický hardware, jako jsou elektrická vozidla, solární panely, robotika, polovodiče, tyto typy oblastí,“ řekl Green.
„Hodnota nemovitostí – a s tím zásobárna železné rudy z Brazílie a/nebo Austrálie a stroje z Německa nebo zařízení z celého světa – zmizela a Čína bude v globálním průmyslovém cyklu mnohem méně důležitým faktorem.“
Dopady druhého řádu
Rekalibrace ekonomiky pryč od nemovitostí a směrem k pokročilejší výrobě je evidentní v masivním tlaku Číny na elektrická vozidla, což vedlo k tomu, že země začátkem tohoto roku předstihla Japonsko jako největšího světového vývozce automobilů.
„Tento posun od komplementární ekonomiky, kde si Peking a Berlín vzájemně prospívají, k současným konkurentům je dalším velkým důsledkem strukturálního zpomalení,“ řekl Green. Poznamenal, že kromě okamžité ztráty poptávky po komoditách bude mít reakce Číny na její posunující se ekonomické písky také „dopady druhého řádu“ na globální ekonomiku. „Čína stále vyrábí spoustu věcí a nemohou to všechno spotřebovat doma. Mnoho věcí, které nyní vyrábějí, je mnohem kvalitnější a to bude pokračovat, zvláště když do nemovitostí jde méně peněz a do těchto pokročilých technologických sektorů jdou miliardy renminbi,“ řekl Green.
"A tak dopad druhého řádu, není jen menší poptávka po železné rudě, je to také mnohem vyšší globální konkurence napříč řadou vyspělého vyráběného zboží." I když zatím není jasné, jak se čínské domácnosti, soukromý sektor a státní podniky postarají o přechod z modelu založeného na nemovitostech a investicích na model poháněný vyspělou výrobou, Green řekl, že země je v současnosti v „klíčovém bodě“.
„Politická ekonomie se mění, částečně záměrně, ale také částečně tím, že sektor nemovitostí je fakticky mrtvý nebo neumírající, takže se musí změnit a vzniká nový model rozvoje,“ řekl. „Nebude to jen pomalejší verze Číny, kterou jsme měli před Covidem. Bude to nová verze čínské ekonomiky, která bude také pomalejší, ale bude to verze s novými hnacími silami a novými druhy idiosynkrazie."
Zdroj: CNBC