Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace. Po středečním jednání koalice to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně. Detailní soupis navržených změn poskytne ve čtvrtek ministerstvo financí, doplnil Fiala.
Vláda přistoupila k jediné změně v dani z přidané hodnoty oproti původnímu návrhu, sazbu pro časopisy a noviny sjednotí na 12 procentech, poznamenal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně pro noviny navrhovala 21procentní sazbu.
Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Stát by také podle Fialy měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel.
Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou. Měnit by se nakonec nemělo osvobození od daně z příjmů z chovu včel. Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků nebudou tak vysoké, jak původně vláda navrhla.
Co se týče spotřební daně z lihu, postup jejího navyšování se oproti původnímu návrhu zrychlí. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
Koalice chce nyní společný pozměňovací návrh projednat na zasedání sněmovního rozpočtového výboru. Pokud jej výbor přijme, v dalším legislativním procesu se s ním bude pracovat právě jako s návrhem výboru, nikoli konkrétních poslanců, ozřejmil Stanjura.
Podle květnového vyjádření vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček v původní podobě měnil 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Balíček chce kabinet schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.
Návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.