Lagardeová: ECB ještě několik čtvrtletí nebude snižovat sazby

 Evropská centrální banka (ECB) ještě přinejmenším několik čtvrtletí nebude snižovat úrokové sazby. Na konferenci pořádané britským listem Financial Times (FT) to dnes řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Upozornila přitom, že inflace v eurozóně by se v příštích měsících mohla zvýšit. Pokud však úrokové sazby zůstanou na nynější úrovni po dostatečně dlouhou dobu, inflace podle ní nakonec sestoupí zpět na dvouprocentní cíl centrální banky.

ECB v říjnu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Přerušila tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své pětadvacetileté historii. Banka zvyšování úroků zahájila loni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Ta se loni v eurozóně postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta.

Statistický úřad Eurostat minulý týden oznámil, že inflace v eurozóně v říjnu sestoupila na 2,9 procenta ze zářijových 4,3 procenta. Investoři nyní předpokládají, že dalším krokem ECB bude snížení úroků, které by podle nich mohlo přijít v dubnu, uvedla agentura Reuters.

Lagardeová nicméně varovala, že rychlý pokles inflace by mohl brzy skončit a že v blízké době by se inflace mohla naopak opět zvýšit, protože pomine příznivý vliv prudkého meziročního poklesu cen energií. "Pravděpodobně znovu přijdou vyšší čísla," uvedla. Naznačila nicméně, že další zvyšování úroků v takovém případě nebude zapotřebí. "Nacházíme se na úrovni, o níž jsme přesvědčeni, že pokud ji budeme držet dost dlouho, dostaneme se k dvouprocentnímu cíli," prohlásila.

Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell ve čtvrtek signalizoval možnost dalšího zvýšení úroků ve Spojených státech. Fed si podle něj stále není jist, že úrokové sazby jsou dostatečně vysoko k úspěšnému završení boje s nadměrnou inflací. "Pokud bude vhodné měnovou politiku opět zpřísnit, nebudeme váhat," prohlásil Powell.

Fed zahájil zvyšování úroků loni v březnu, jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů a nyní se nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Naposledy Fed úroky zvýšil na červencovém zasedání.

Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Od té doby už sice výrazně klesla, nadále se však nachází nad dvouprocentním cílem Fedu. V září se spotřebitelské ceny v USA meziročně zvýšily o 3,7 procenta, což bylo stejným tempem jako v srpnu. Údaje o říjnovém vývoji inflace zveřejní americká vláda příští týden.