Evropská centrální banka dnes doručila přesně to, co od ní trhy očekávaly. Další snížení depozitní sazby o čtvrtprocentního bodu na 2,75 % a pokračující holubičí otočku s tím, jak klesají její obavy z inflace a narůstají obavy o kondici ekonomiky eurozóně. Centrální banka se sice k žádným konkrétním krokům – v souladu se svým „data dependent“ přístupem – nezavázala, silná preference pokračovat v uvolňování měnové politiky je ale evidentní.
Dnešní zasedání se tak příliš nelišilo od toho prosincového. V rámci Rady guvernérů stále více posiluje holubičí křídlo, které akcentuje právě slabý růst eurozóny. Dnes zveřejněná čísla HDP za poslední čtvrtletí opět překvapila negativně, když se eurozóna vrátila ke stagnaci. Sama centrální banka počítá v tomto roce s růstem 1,1 %, což nám přijde až příliš optimistické.
A to zvláště při vědomí, že tento odhad nepočítá se změnami v obchodní politice po nástupu Trumpovy administrativy. Z našeho pohledu přitom nejsou rizikem jen samotná vyšší americká cla na evropské dovozy, ale zprostředkovaně – a možná mnohem více – by Evropu bolela i vyšší cla vůči Číně. Ta by totiž – při svých produkčních nadkapacitách – mohla přesměrovat své vývozy na evropský trh a zesílit desinflační nebo dokonce deflační tlaky v Evropě. A levnými dovozy také zatopit celé řadě evropských konkurentů.
V kombinaci se stabilním výhledem inflace, která dle odborného aparátu ECB směřuje pod 2 % ve druhé polovině letošního roku, tak Rada guvernérů vyhodnotila úroveň úrokových sazeb jako restriktivní. Budoucí směr je proto více než jasný – k neutrální úrokové sazbě, která nebude nežádoucím způsobem tlumit ekonomickou aktivitu. Ta se dle dřívějšího odhadu ECB nachází v relativně širokém rozmezí 1,75-2,50 %. Dle šéfky ECB Christine Lagarde zveřejní odborný aparát revizi neutrální sazby již 7. února.
Ani po dnešním zasedání neměníme náš základní výhled. Očekáváme pokles úrokových sazeb o čtvrtprocentního bodu na každém z následujících tří zasedání (březen, duben, červen) na 2 %. Pokud by se však naplnila negativní rizika pro růst, může se i 2% úroveň sazeb ukázat až příliš restriktivní. Proto nelze vyloučit, že bude ECB nucena uvolnit v tomto cyklu měnovou politiku ještě razantněji směrem k 1,5 % ve druhé polovině letošního roku.