Aktualizováno Německý hospodářský institut Ifo dnes znovu snížil výhled růstu německé ekonomiky. Nyní odhaduje, že největší hospodářství v Evropě vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,7 procenta, zatímco ještě v prosinci očekával růst o 0,9 procenta a v září o 1,4 procenta. Hlavní prognostik institutu Ifo Timo Wollmershäuser to zdůvodnil spolkovým rozpočtem, který podle něj znamená větší zátěž pro podniky a domácnosti a také nižší státní výdaje.
"Nyní, když se rozpočtový výbor německého parlamentu dohodl na spolkovém rozpočtu, odhadujeme, že schválil dodatečné úspory za téměř 19 miliard eur (472 miliard Kč)," uvedl Wollmershäuser. "Celkový rozsah zhruba odpovídá tomu, co jsme v prosinci odhadovali v našem rizikovém scénáři na rok 2024. Odpovídajícího rozsahu bude pravděpodobně také ekonomický dopad," dodal.
Německá vláda musela přepracovat rozpočet, protože ústavní soud v polovině prosince označil převod 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu za protiústavní. Ve státní pokladně kvůli tomu na letošní i nadcházející rok chyběly desítky miliard eur. V době přípravy prosincové ekonomické prognózy institutu Ifo proto nebylo úplně jasné, do jaké míry dojde na snížení výdajů nebo na zvýšení daní.
Německá ekonomika se loni pod tlakem globálních krizí propadla o 0,3 procenta. Německo je největší obchodní partner České republiky a je na něm závislá řada českých podniků.
Někteří ekonomové jsou ještě skeptičtější než Ifo. Institut IMK, který má blízko k odborům, odhaduje, že německé hospodářství i letos klesne o 0,3 procenta.
Šéf německého zaměstnavatelského svazu BDA Rainer Dulger uvedl, že podniky ztratily důvěru ve vládu a že je potřeba zlepšit rámcové podmínky pro ekonomiku. "Něco se musí konečně stát," řekl Dulger a vyzval ke snížení byrokracie a státních dotací.