Energetická krize v Evropě dále odeznívá s tím, jak pokračuje pokles cen plynu a elektřiny. Evropský plynový benchmark TTF od začátku roku odepsal více než 20 % na 25 EUR/MWh, viditelně však klesají i ceny delších forwardových kontraktů. Aktuálně se plyn na příští zimu 2024/2025 obchoduje již pod úrovní 30 EUR/MWh. K podobnému zlevnění dochází také u elektřiny – cena pro rok 2025 poklesla na 75 EUR/MWh, pro další rok pak na 70, resp. 65 EUR/MWh.
Za poklesem ceny plynu stojí několik faktorů, jak včera zmínil v našem pořadu Fresh hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek (odkaz: https://vimeo.com/event/4043083). V první řadě je to utlumená poptávka, která reagovala na vysoké ceny. Dobrou zprávou je, že na straně domácností se zdá být větší část energetických úspor trvalého charakteru. Naopak utlumená spotřeba v průmyslu souvisí primárně s ekonomickým útlumem v eurozóně. Na straně poptávky sehrává – podobně jako v minulém roce – důležitou roli i velmi teplá zima. A konečně nelze opomenout ani stranu nabídky, která je povzbuzena navyšováním těžebních a infrastrukturních plynových kapacit.
Vývoj na trhu s elektřinou pak bezprostředně souvisí s vývojem ceny plynu. Důležitou roli v cenotvorbě však hraje také emisní povolenka. Její cena prudce propadla ze 100 EUR/t v březnu minulého roku na současných 58 EUR/t, což dále prohlubuje pokles ceny elektřiny.
Z jakého důvodu cena povolenky takto významně klesá? Povolenek je jednoduše řečeno na trhu nadbytek. To souvisí se stagnací průmyslové výroby (není třeba tolik povolenek), stejně jako levnějším plynem, díky čemuž se vyrábí více elektřiny z plynu na úkor uhlí, u kterého je výroba emisně náročnější. Třetím důležitým faktorem je i samotná nabídka povolenek. Pro dosažení cílů REPOWER EU se členské státy dohodly, že na trh v tomto roce uvrhnout větší množství povolenek, které by jinak měly být distribuovány až v letech 2028-2030. Jinak řečeno, krátkodobě je trh zahlcen povolenkami, ale v delším horizontu se naopak očekává jejich nedostatek a postupný růst cen.
Z makro pohledu jsou klesající ceny energií pozitivní zprávou pro inflaci i růst české ekonomiky. Drahé energie totiž stály za vzedmutím inflační vlny a jejich zlevnění přispívá k postupné normalizaci spotřebitelských cen. Z pohledu hospodářského růstu jsou dražší energie problémem především v energeticky náročných sektorech průmyslu. Čím levnější energie bude Evropa schopna zajistit, tím lépe z hlediska konkurenceschopnosti na světových trzích.
*** TRHY ***
Koruna
Dnes ráno bylo zveřejněno jedno z nejdůležitějších čísel letošního roku - výsledek lednové inflace. Ta totiž nastaví hladinu, poblíž které se bude inflace pohybovat i ve zbytku letošního roku. Zároveň jde o důležité číslo z hlediska dalšího snižování úrokových sazeb v Česku. Zveřejněná data překvapila, inflace meziroční inflace skončila na 2,3 %. My jsme odhadovali, že v lednu meziroční míra inflace prudce poklesne na 2,8 %, zatímco konsensus očekával 2,9 % a ČNB 3,0 %. Odhady analytiků se však pohybovaly v širokém pásmu od 2,1 % až 3,8 %, což ukazovalo na velkou míru nejistoty.
Korunu významné překvapení směrem dolů poslalo do ještě hlubší defenzivy k úrovni 25,50 EUR/CZK. To je z našeho pohledu již úroveň, kdy koruna začíná omezovat manévrovací prostor ČNB jít se sazbami svižně dolů.
Eurodolar
Eurodolar se po překvapivě vyšší inflaci na počátku týdne a pokusům o proražení 1,07 EUR/USD ve středu spíše stabilizoval. I když technicky vzato nevypadá situace pro euro nadále dobře a pravděpodobně bude pokračovat testování klíčové hranice 1,07, euru může při obraně této bariéry pomoci absence nových dat a skutečnost, že na globálních trzích výrazněji poklesla cena zemního plynu - na tu je více citlivá spíše evropská než americká ekonomika.