Rozbřesk: Nezaměstnanost v eurozóně na historickém minimu, v centru pozornosti evropská i americká inflace

Dle včera zveřejněných dat Eurostatu poklesla v dubnu míra nezaměstnanosti v eurozóně na 6,4 %, nejnižší úroveň od vzniku společné měnové unie v roce 1999. Silná čísla z trhu práce však nejsou žádnou novinkou. Naopak již od roku 2021 vykazuje trh práce v eurozóně známky rostoucího napětí navzdory akumulaci negativních šoků a hospodářské stagnaci. 

V rámci Evropské unie je míra nezaměstnanosti ještě nižší na úrovni 6 %, přičemž premiantem zůstává s přehledem tuzemská ekonomika, kde došlo v dubnu k poklesu na 2,7 %. Velmi nízká míra nezaměstnanosti je ostatně pro náš region typická – v Polsku jsou to 3 %, v Německu pak 3,2 %. Na opačné straně se situace také příliš nemění. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje Španělsko (11,8 %) a Řecko (10,8 %), ve kterých zároveň zůstává strukturálním problémem vysoká míra nezaměstnanosti mladých do 25 let (výrazně nad 20 %). 

Z pohledu startujícího hospodářského oživení je napjatý trh práce dobrou zprávou. Má totiž za následek rychlejší tempo mzdové dynamiky, která při poklesu inflace rezultuje v nárůst kupní síly domácností. Může ekonomické oživení stlačit nezaměstnanost ještě níže? Teoreticky ano, ale v nejbližších měsících to vypadá spíše na stagnaci – měkké indikátory signalizují, že očekávání firem ve službách a průmyslu ohledně najímání nových pracovníků mírně korigují. 

A to se nakonec může zamlouvat ECB, která sleduje vývoj na pracovním trhu velmi bedlivě a stabilizaci mzdového vývoje dokonce určila jako jednu z podmínek poklesu sazeb na červnovém zasedání. V tomto ohledu platí, že mzdová dynamika za první kvartál nebude pro Radu guvernérů překážkou zahájit cyklus snižování sazeb již v příštím týdnu. Stále zvýšené mzdové tlaky jsou však pro ECB důležitým proinflačním rizikem a argumentem, proč dále postupovat extrémně opatrně. To v překladu znamená, že hned na červencovém zasedání si centrální banka pravděpodobně vybere pauzu, aby si dopřála více času na vyhodnocení příchozích makroekonomických čísel.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna se při absenci kurzotvorných čísel nadále obchoduje těsně nad úrovní 24,70 EUR/CZK. To by se však dnes mohlo změnit vzhledem k nabitému makro kalendáři. V tuzemsku je číslem jedna zpřesněný odhad HDP za první čtvrtletí a jeho detailní struktura. Na hlavních trzích budou hrát prim inflační čísla, přičemž výraznější překvapení na jednu, či druhou stranu může opět rozhýbat peněžní trh, resp. eurodolar a následně i tuzemskou měnu.

Eurodolar
Slabší data z USA (zejména negativní revize HDP a deflátoru za 1. čtvrtletí a slabý zahraniční obchod, resp. export za duben) spolu se sérií holubičích výroků z Fedu včera zabránily dalším ztrátám eurodolaru. 
Pozornost trhu je však již jednoznačně upřena směrem k inflačním datům, která budou dnes dopoledne prezentovaná v eurozóně a odpoledne v USA. Květnová HICP v eurozóně by měla skončit prakticky na tržním konsensu, ale podle nás existuje mírné riziko, že skutečné údaje mohou být o 0,1 procentního budu nižší. Trh ovšem může rovněž reagovat na výsledek reálných amerických spotřebitelských výdajů (za duben), které se s ohledem na slabé maloobchodní tržby rovněž nemusely vyvíjet dobře. Výsledkem by pak mohl být tlak na růst eurodolaru.

Akcie
Americké akciové trhy včera pokračovaly v nepřesvědčivých výsledcích z úvodu týdne. Index Nasdaq 100 ztratil od začátku týdne přibližně 1,5 %, a tak míří k první týdenní ztrátě po sérii pěti týdenních růstů v řadě. Největší pohroma v rámci indexu S&P 500 potkala akcie společnosti Salesforce, které se propadly přibližně o 20 % při největším denním propadu od roku 2004. Dalším propadákem v technologickém odvětví byl nedávný neotřesitelný lídr – akcie společnosti CrowdStrike, které propadly o téměř 10 % při nejhorším propadu od února tohoto roku. Tato zpráva se nelíbila ani investorům Cloudflare a její akcie odepsaly podobnou ztrátu. Akcie Nvidia přerušily čtyřdenní růst, a akcie Dell nedokázaly navázat na předchozích šest růstů v řadě.