Evropská unie se dohodla již na šestnáctém balíku sankcí vůči Rusku. Ten se dle šéfky Komise Ursuly von der Leyenové zaměří na lodě z ruské stínové flotily neboli zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty. Mimo to míří sankce na omezení vývozu hliníku z Ruska a rovněž rozšiřuje seznam osob a společností, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
Zatímco EU představuje nové sankční balíčky, skutečným problémem zůstává nedostatečné vymáhání těch stávajících. Přímé vývozy do Ruska sice od začátku války významně poklesly, zčásti ale došlo k jejich přesměrování do Ruska přes třetí země. Z dat zahraničního obchodu je patrný skokový nárůst evropských exportů do středoasijských ekonomik (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán), ale také Turecka a SAE (graf).
Jako dobrý příklad mohou sloužit německé vývozy automobilů do Ruska, jejichž pokles byl prakticky plně kompenzován nárůstem dodávek přes Turecko a země střední Asie. Podobný vzorec platí i pro Itálii, kde taktéž došlo k navýšení reexportu přes třetí země.
To vše ukazuje na hlubší problém – neschopnost (nebo spíše neochotu?) evropských států zabránit systematickému obcházení vlastních pravidel. Jinak řečeno, evropská politika vůči Ukrajině balancuje mezi morálními proklamacemi a pragmatickým sledováním ekonomických zájmů, které mají leckdy navrch.
Prostor pro polovičaté politiky vůči Ukrajině se však s nástupem Donalda Trumpa a vyjednáváním o mírovém uspořádání viditelně zužuje. Pro Donalda Trumpa je totiž Ukrajina evidentně druhořadým tématem a zdá se, že je ochoten v mnohém ustoupit Rusku. A do toho útočit na ukrajinského prezidenta Zelenského, kterého včera nazval diktátorem, přičemž Ukrajinu obvinil z rozpoutání války proti Rusku.
Pokud nechce Evropa pouze přihlížet „špinavému“ řešení války na Ukrajině s negativními dopady na její vlastní bezpečnost, bude muset sama podnikat aktivní kroky na podporu Ukrajiny. Jedním z prvních by mělo být důsledné vymáhání sankcí a zastavení jejich systematického obcházení.
*** TRHY ***
Koruna
Koruně se nevydařil atak úrovně 25,00 EUR/CZK a pod tlakem silnějšího dolaru se vrátila zpět o figuru výše. Český makro kalendář je dnes prázdný, a tak se bude koruna poohlížet zejména do zahraničí, kde se dále vyostřují jednání o mírovém řešení na Ukrajině (viz úvodník). Z našeho pohledu roste riziko “špinavé” americko-ruské dohody o Ukrajině, což vůbec nemusí být uspořádání, které by Evropě a zejména středoevropským měnám vyhovovalo.
Eurodolar
Nové celní výhrůžky (zejména na sektor automotive, kterému hrozí 25% cla od počátku dubna) zvýšily globální napětí a hrály do karet americkému dolaru. Měnový pár tak doplul do těsnější blízkosti 1,04 EUR/USD. Kalendář ekonomických událostí je relativně prázdný, proto i dál bude na eurodolaru hrát prim geopolitika. Vyostření vztahů mezi Ukrajinou a USA euru příliš přát nebude.
Akcie
Americké akciové trhy i během druhého obchodního dne v tomto týdnu přešlapovaly na místě, když investoři trávili vysoké zisky z minulého týdne, kdy index S&P 500 přidal 1,5 %. Středeční obchodování na Wall Street přineslo v úvodu výběr zisků, ale nálada se během dne postupně vylepšovala, a tak hlavní indexy nakonec zavřely s minimálními zisky. V úvodu se jasně ujal vedení Garmin, ale o průběžné vedení ho připravily akcie Super Micro. U akcií Super Micro ale investoři v závěru obchodování začali prudce vybírat zisky, a tak tento titul po 19% průběžném růstu zavřel s „pouhým“ 6% ziskem. Vítězem s přibližně 13% růstem se nakonec staly akcie společnosti Garmin, která zveřejnila lepší než očekávaná čísla za 4Q a vydala solidní výhled pro letošní rok.