Evropská komise za dva týdny představí plán, jak hodlá postupně ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv. Během mezinárodního summitu o energetické bezpečnosti v Londýně to dnes prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Původně měla EK předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie" do roku 2027 již na konci března, její zveřejnění ale bylo několikrát odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dana Jörgensena na dokumentu odborníci v posledních týdnech intenzivně pracovali. Zejména je důležité, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany unie, dodal Jörgensen. Nyní se očekává, že by plán mohl být zveřejněn 6. května.
Pozitivní zprávou podle šéfky Evropské komise je, že celosvětově je vidět pokrok v oblasti energetické bezpečnosti. Během posledního desetiletí například získala jedna miliarda lidí spolehlivý přístup k elektřině. "Jestliže ztrojnásobíme obnovitelné zdroje energie a zdvojnásobíme energetickou účinnost, přineseme tak dostupnou energii dalším milionům lidí po celém světě," prohlásila von der Leyenová.
Část jejího projevu se týkala právě Ruska. "Na začátku tohoto desetiletí jsme byli příliš závislí na jediném dodavateli. Rusko nám poskytovalo 45 procent našeho plynu, 50 procent uhlí a téměř jednu třetinu ropy," uvedla předsedkyně EK. Evropský blok si podle ní dlouhá léta neuvědomoval, co všechno tato závislost znamenala. "Riziko vydírání, ekonomického nátlaku, cenových šoků. Realitu jsme odhalili až po invazi na Ukrajinu," dodala s tím, že Rusko se tehdy pokusilo této přílišné závislosti využít a odřízlo EU od plynu. "Snažili se vyvolat ekonomické otřesy a oslabit naše odhodlání podporovat Ukrajinu. Neuspěli," doplnila šéfka komise.
Nyní Evropská unie odebírá z Ruska namísto 45 procent plynu jen 18 procent. Zatímco předtím byl jeden z pěti barelů ropy ruský, nyní je to jeden z padesáti. A uhlí již EU neodebírá z Ruska žádné, uvedla ve svém projevu von der Leyenová. "Když to shrnu, snížili jsme financování ruské válečné ekonomiky a posílili naši energetickou bezpečnost," dodala.
Je ale podle ní potřeba dělat ještě víc. Právě proto by komise měla představit plán s konkrétními opatřeními, jak ukončit závislost sedmadvacítky na ruských energiích do roku 2027.
"Pokud jde o dodávky plynu, nezapomněli jsme, jak Spojené státy okamžitě přišly s dodávkami LNG, když jsme ho během energetické krize potřebovali. Také jsme získali další potrubní plyn z Norska," uvedla šéfka komise. Úzkou spolupráci navázala EU v oblasti energetické bezpečnosti rovněž s Japonskem či Jižní Koreou. "Tato energetická partnerství, včetně dovozu LNG ze Spojených států, mají pro Evropskou unii i nadále strategický význam," dodala.
V roce 2024 dovezla Evropská unie ze Spojených států více než 45 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu (LNG). To představuje 16,5 procenta celkového dovozu plynu do EU a téměř 45 procent dovozu LNG. Americký prezident Donald Trump již několikrát uvedl, že chce, aby Evropská unie nakupovala více amerického plynu, a unijní představitelé tuto možnost nevyloučili. Jde rovněž o součást nynějších vyjednávání se Spojenými státy ohledně vysokých cel, z nichž některá byla již zavedena, jiná zatím pozastavena.
Pro posílení energetické bezpečnosti je podle předsedkyně EK potřeba zejména větší spolupráce napříč celým energetickým hodnotovým řetězcem. Rovněž je třeba "proměnit stanovené cíle v konkrétní projekty, nejen doma, ale i v zahraničí". V této souvislosti von der Leyenová zmínila i iniciativu Global Gateway, které spadá pod českého eurokomisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkelu.
Plánem Global Gateway chce unie konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky, počítá se v něm se zajištěním investic až 300 miliard eur (7,5 bilionu Kč) do infrastruktury zejména v Africe, Indii, Latinské Americe a Tichomoří.
Šéfka EK zmínila také potřebu kritických surovin a uvedla, že Evropa již podepsala deset strategických dohod o surovinách s partnerskými zeměmi. Pro posílení energetické bezpečnosti je podle ní potřeba dále společně rozvíjet infrastrukturu a budovat sítě a propojení. Jako poslední bod svého projevu zmínila spolupráci, mimo jiné i s NATO, na ochraně této infrastruktury, například podmořských kabelů, před kybernetickými a fyzickými útoky.