Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt (HDP) v ČR podle ní vzroste o 1,7 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na dvě procenta. Do horšího výhledu se výrazně propsal negativní dopad obchodních válek a nejistota s nimi spojená, uvedla dnes asociace ve své prognóze. V únoru očekávala pro letošek růst ekonomiky o 2,1 procenta a pro příští rok o 2,4 procenta.
"Česká ekonomika letos poroste. Rozpoutání obchodních válek a s tím související zvýšení globální ekonomické nejistoty se ale negativně podepíše na tuzemské investiční aktivitě i vývozech. Spolehnout se ale budeme moci na rostoucí spotřební výdaje domácností a vlády, a to i díky zvýšeným výdajům na obranu,“ uvedl analytik Jan Vejmělek.
"Nejenže dále slábnou růstové vyhlídky české ekonomiky, ale zároveň vidíme další změnu v očekávaném složení růstu, který bude opět více spoléhat na spotřebu, zatímco investice budou slabší. Tento mix bohužel nenaznačuje potřebné zvýšení potenciálu české ekonomiky, který je zapotřebí ke snížení inflačních tlaků," doplnil hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel
Obchodní války ukousnou podle ankety ČBA z růstu českého HDP v těchto letech 0,8 procentního bodu, když v průměru analytici předpokládají pro rok 2026 ustálení amerických cel na evropské dovozy ve výši 12 procent. "Ovšem startovací pozice české ekonomiky je o něco silnější, než jsme čekali v únoru, či než naznačují čísla HDP za první čtvrtletí. Proto obdobně jako v únoru, nepředpokládáme výrazné dopady do čísel spojených s trhem práce či inflací, což limituje i reakci hospodářské politiky," uvedla ČBA.
Asociace počítá v letošním roce s nepatrným zpomalením meziročního růstu spotřebitelských cen k 2,3 procenta a s dalším mírným zvolněním v roce 2026 na 2,2 procenta. V letošním roce podle ČBA zmírní růst nominálních mezd o více než jeden procentní bod na 5,9 procenta a v příštím roce dále pod pět procent. Reálné mzdy porostou o 3,5 procenta a 2,7 procenta po růstu o 4,5 procenta v loňském roce. Reálné hrubé mzdy se tak vrátí na předcovidovou úroveň roku 2019 až v průběhu příštího roku.
"Inflační šoky jsou definitivně za námi. Zásluhou zlevňujících energií a pohonných hmot by se inflace měla v dalších měsících držet okolo dvouprocentního inflačního cíle České národní banky," upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Vyhráno ale podle ní zdaleka není. Jádrová inflace zůstává zvýšená, odráží doznívající cenové dopady energetické krize a přetrvávající strukturální nerovnováhy na trhu nemovitostí, které se nadále promítají do cen služeb a nájmů, dodala.
Zhoršení trhu práce odráží slabší oživení ekonomiky, ale stále ČBA čeká spíše stabilizaci míry nezaměstnanosti než její výrazný nárůst. Současnou negativní dynamiku reflektuje v očekávaní vyššího podílu nezaměstnaných osob 4,2 procenta v letošním roce, následovaný jeho mírným poklesem na 4,1 procenta v roce 2026.
Úrokové sazby ČNB budou pravděpodobně nadále pozvolně klesat, ovšem pro letošní rok stále vidí prostor pro jedno další snížení dvoutýdenní repo sazby na 3,25 procenta a v příštím roce na tři procenta. Rovněž vnímá menší prostor pro posílení kurzu koruny, a to k 24,7 Kč za euro koncem příštího roku z 25 Kč/EUR na konci letošního roku.