Frederic Mishkin je známý ekonom, který mimo jiné působil ve vedení americké centrální banky. Na CNBC hovořil o tom, že laťka pro snižování sazeb v USA je nyní hodně vysoko – na to aby šly sazby dolů, by muselo dojít k větší změně v ekonomice. Ukazují na to i poslední data hovořící o síle trhu práce. Nezaměstnanost dokonce klesla, což je podle ekonoma i odrazem klesající nabídky na pracovním trhu.
Vývoj na nabídkové straně trhu práce může podle Mishkina souviset s tím, že americká vláda se snaží omezit počet imigrantů v zemi. Centrální banka pak v současném prostředí musí dál sledovat inflační tlaky. V ekonomice není žádná krize, která by volala po nižších sazbách. Celkově je přitom jeho politika stále „mírně restriktivní“, ale to je podle experta s ohledem na celkovou situaci namístě. Fed by měl vyčkávat s dalším pohybem sazeb, v tuto chvíli není důvod pro nějaké změny.
Trumpova vláda podle ekonoma smýšlí tak, že „jediné dobré sazby jsou sazby nízké“. „Je to jejich vidění světa, Trump je člověk z realit a tito lidé nesnáší vysoké sazby, vždy preferují nízké,“ uvedl Mishkin. Jedním z důvodů, proč sazby nyní nesnižovat, jsou ale cla, která vláda zavádí. Ta by mohla hnout s inflačními očekáváními a jejich efekt na inflaci se zatím neprojevil. Fed si toho je plně vědom a musí čekat, až se cla na cenách projeví, což může trvat nějakou dobu.
Centrální banka v USA také podle experta v nedávné době pochybila při hodnocení inflačních tlaků a nastavení své politiky. To „poněkud poškodilo její důvěryhodnost“. Důvěra v centrální banku je přitom extrémně důležitá a výrazně napomáhá efektivitě monetární politiky. Fed se proto musí vyvarovat další chybě, což podle ekonoma nyní znamená vyvarovat se unáhlenému snižování sazeb. I proto, že trh práce je stále u plné zaměstnanosti a inflace se nadále pohybuje nad cílem.
Jan Hatzius z na CNBC hovořil o tom, že poslední vývoj nezaměstnanosti ukazuje příliš silný obrázek o americkém trhu práce. Celkově na něm ale nedochází k něčemu, co by mělo budit obavy. Podle tohoto ekonoma se dnes zdá pravděpodobné, že sazby půjdou dolů v září, ale ani to jisté není. Cla podle současných odhadů stále způsobí cenový skok, ale ten může být o něco nižší, než se čekalo dříve.
Hatzius se domnívá, že nový vládní rozpočet je fiskálně expanzivní, protože snižuje daně více, než půjdou dolů vládní výdaje. Tento efekt by se měl projevit spíše až v příštím roce a ekonom dodal, že proti němu budou z hlediska růstu působit cla. Letošní rok tak bude „pravděpodobně slabší“, příští rok by se růst amerického hospodářství měl zvedat k trendu. To podle ekonoma znamená něco málo nad 2 %, ne 3 %, se kterými počítá vládní rozpočet. Pravděpodobnost recese pro následují rok hodnotí na 30 %.
Zdroj: CNBC