Pokud umělá inteligence skutečně vezme práci spoustě lidí, debata o jejím vlivu skončí, protože jedna strana jasně vyhraje. Pokud tak ale umělá inteligence neučiní, pak se debata nikdy nevyřeší. Protože se najde spousta lidí, kteří budou stále říkat, že se tak stane v budoucnu. Na stránkách Noahpinion to píše ekonom Noah Smith s tím, že se také vždy najde nějaká skupina lidí, jejichž vyhlídky v oblasti zaměstnání vypadají slabší. A pak lze tvrdit, že za to může AI. Ekonom ale také přidává pohled na výsledky posledních studií zaměřujících se na toto téma.
Smith poukazuje na to, co tvrdí ekonom Derek Thompson. Ten si myslí, že těžší hledání zaměstnání pro čerstvé absolventy vysokých škol by mohlo být prvním znamením „pracovní apokalypsy“. Podle Smithe řada dalších lidí o této úvaze psala s tím, že zánik pracovních míst kvůli vlivu umělé inteligence je již prokázaný fakt.
Pak Sarah Eckhardt a Nathan Goldschlag z think-tanku Economic Innovation Group zveřejnili výzkum, který neprokázal žádný pozorovatelný vliv umělé inteligence na současné trendy v zaměstnanosti. Vědci z EIG tedy dospěli k závěru, že zatím umělá inteligence pravděpodobně neničí pracovní místa. A pokud ano, je její efekt je v tomto okamžiku stále velmi malý.
Smith k tomu dodává, že Eckhardt a Goldschlag nazvali svou výzkumnou zprávu: „Umělá inteligence a pracovní místa: Závěrečné slovo (než přijde to další).“ A další slovo k tomuto tématu se skutečně objevilo téměř okamžitě v podobě článku Brynjolfssona, Chandara a Chena. Ti totiž přišli se studií „Kanárci v uhelném dole? Šest faktů o aktuálních dopadech umělé inteligence na zaměstnanost“.
Brynjolfsson a jeho kolegové dělají něco velmi podobného jako Eckhardt a Goldschlag. Používají dvě měřítka toho, jak je dané pracovní místo vystaveno umělé inteligenci. A poté porovnávají nedávné trendy v zaměstnanosti u lidí, jejichž pracovní místo je vystaveno vlivu AI více a méně. Jejich zjištění se překvapivě liší od zjištění týmu EIG.
„Naším prvním klíčovým závěrem je, že existuje výrazný pokles zaměstnanosti u pracovníků na začátku kariéry (ve věku 22–25 let). A to v povoláních nejvíce vystavených umělé inteligenci, jako jsou vývojáři softwaru a zástupci zákaznických služeb. Naproti tomu trendy zaměstnanosti u zkušenějších pracovníků ve stejných povoláních a u pracovníků všech věkových kategorií v méně vystavených povoláních zůstaly stabilní nebo nadále rostou.“
Druhým klíčovým faktem je, že celková zaměstnanost nadále robustně roste, ale růst zaměstnanosti zejména u mladých pracovníků od konce roku 2022 stagnuje. V pracovních místech méně vystavených umělé inteligenci přitom zaznamenali mladí pracovníci srovnatelný růst zaměstnanosti jako starší pracovníci. Naproti tomu pracovníci ve věku 22 až 25 let zaznamenali od konce roku 2022 do července 2025 konkrétně 6% pokles zaměstnanosti v povoláních nejvíce vystavených umělé inteligenci ve srovnání s 6 – 9% nárůstem u starších pracovníků.
Podle zmíněné studie tedy „výsledky naznačují, že klesající zaměstnanost v pracovních místech vystavených umělé inteligenci je hnací silou slabého celkového růstu zaměstnanosti u osob ve věku 22 až 25 let. Zaměstnanost starších pracovníků zatím nadále roste.
Podle Smithe se ale i nad těmito závěry a názory dá uvažovat a rozporovat je. Viz druhý díl článku.
Zdroj: Noahpinion