Ekonomiky střední a východní Evropy sice čelí globálním tlakům, ale zůstávají překvapivě odolné. Martin Kupka, ekonom ČSOB a vysvětluje, proč Česká republika vychází v regionálním srovnání nejlépe, co znamená vstup Bulharska do eurozóny a jaké rozdíly panují mezi Polskem, Slovenskem či Maďarskem.
Další videorozhovory Patria.cz naleznete na Youtube kanálu Patria.cz.
Obsah:
00:00:08 Vývoj v ekonomikách CEE
00:01:13 Vstup Bulharska do eurozóny
00:03:27 Česko v kontextu CEE regionu
00:05:29 Výhled na rok 2026
„Vývoj v ekonomikách CEE, zejména v těch, které nás zajímají primárně – Polsko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko – je do jisté míry podobný jako v České republice,“ říká Martin Kupka. Připomíná, že jde o země s dlouhou společnou historií a že dnes podléhají globálním vlivům stejně jako zbytek Evropy. „Na druhou stranu můžeme pozorovat i zajímavé odlišnosti, takže dívat se na region CEE jako na jednu stejnorodou entitu by byla chyba,“ dodává.
Bulharsko novým členem eurozóny
Jedním z nejvýraznějších momentů je vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna příštího roku. „Vazba bulharské měny na evropskou měnu už je dlouhodobá, ale bylo potřeba vyřešit celou řadu problémů a překonat překážky. Politická sféra v Bulharsku je ještě komplikovanější než v případě České republiky, ale nakonec se podařilo kritéria naplnit – v některých případech s odřenýma ušima, třeba u inflace,“ komentuje Kupka. Podle něj byla ambice vstoupit do eurozóny tak silná, že pomohla bulharské ekonomice dosáhnout výsledků, „za které se nemusí stydět“.
Kupka se v této souvislosti dotýká i české debaty o euru. „Pokud se díváme na Slovensko a jeho hospodářský vývoj, nevychází nám z toho, že by euro bylo nějakým boosterem, který by nakopl hospodářský růst nebo nás zbavil problémů. Na druhou stranu není to něco, co by ekonomiku poškozovalo,“ dodává.
Česko v regionu exceluje
Analýza šesti klíčových ukazatelů – růst, inflace, veřejné finance, nezaměstnanost, platební bilance a realitní trh – ukazuje, že Česká republika si vede v regionu CEE relativně nejlépe. „Polská ekonomika roste rychleji než česká, ale není to zadarmo – Poláci mají relativně vysoké schodky veřejných financí a jejich míra zadluženosti k HDP se zvyšuje. Maďarsko má pěkné výsledky běžného účtu, ale strádá vysokou inflací. Slovensko v současné době zápasí s nízkým růstem, což je cena za zkrocení veřejného zadlužení. Bulharsko má pěkné hospodářské výsledky, ale má problém s inflací, zejména v realitním sektoru,“ shrnuje Kupka.
Pozitivní výhled
Navzdory těmto rozdílům zůstává region odolný. „Ukazuje se, že navzdory problémům, s kterými se potkávají všechny evropské ekonomiky – složitá geopolitická situace, čínská expanze do Evropy, klimatická opatření – jsou ekonomiky střední a východní Evropy poměrně odolné, možná nad očekávání odolné,“ říká Kupka. Podle něj bude klíčové, aby vlády zůstaly rozumné a obyvatelstvo ochotné se přizpůsobit změnám, včetně implementace umělé inteligence. „Šance na to, že odolají a výsledky budou docela dobré, jsou poměrně vysoké,“ uzavírá ekonom.