Inflace může na začátku rok 2026 zamířit ještě o něco níže, než jsme původně očekávali. Kromě výrazně nižších cen elektrické energie (daných vedle nižší ceny silové elektřiny zejména zrušením POZE) svoji roli sehraje i další oznámené zlevňování zemního plynu a pravděpodobně i o něco nižší ceny potravin. Inflace tak v lednu může poklesnout k 1,5-1,6 % a za celý rok 2026 pak odhadujeme průměrnou inflaci okolo 1,7 % s tím, že rizika jsou vychýlena spíše směrem dolů.
V aktuálních odhadech totiž pracujeme s předpokladem, že sekundární dopady nižších cen energií na mzdovou dynamiku a jádrovou inflaci budou minimální a inflace služeb proto setrvá na relativně vysokých úrovních (4-5 %). Pokud by tak tomu být nemělo, může být výsledná inflace v roce 2026 ještě nižší.
Jak by na to měla reagovat centrální banka? Dosavadní převládající „světonázor“ v ČNB byl poměrně jasný - na administrativní změny cen energií nereagovat a celkově ceny energií a rozkolísaných potravin vnímat spíše v kontextu „střednědobého plnění“ inflačního cíle.
Jednoduše řečeno, dokud levné energie neovlivní inflační očekávání, mzdovou dynamiku a zvýšenou inflaci služeb, není důvod ekonomiku podporovat dalším uvolňováním měnových podmínek. To zvlášť v situaci, kdy se jí relativně daří, roste v blízkosti potenciálu a nová vláda navíc chystá rozpočtovou expanzi. Tomuto světonázoru v zásadě odpovídá i zápis z posledního zasedání bankovní rady, ze kterého vyplývá, že odpuštění POZE a levnější elektřina „...bude mít zprvu jednorázový dopad do inflace, který nebude vyžadovat reakci měnové politiky“.
Toto „mentální nastavení“ bankovní rady však není fyzikální zákon vytesaný do kamene. Výraznější celoroční pohyb inflace pod 2 % může automaticky nahlodávat psychologii centrálních bankéřů. Zvlášť, pokud by měl současně sílit tlak na nižší úroky ze strany vlády, může být otázka dalšího snižování úrokových sazeb čím dál „vážněji“ na stole.
Ve finále podle nás rozhodne míra podstřelení inflačního cíle (uvidíme po lednových číslech) a skutečnost, zda neuvidíme časem sekundární dopady nižších cen energií v mzdové dynamice a v cenách služeb. V takovém případě by asi holubice mohly dostat zelenou k dalšímu mírnému snížení sazeb.
Jako nejpravděpodobnější se jeví duben nebo letní měsíce, kdy se inflace může dostat nejhlouběji. Pokud však inflace služeb a růst cen nemovitostí nepoleví, budou to mít holubice v bankovní radě nehledě na nízkou inflaci asi složité.
TRHY
Koruna
Koruna v pátek zastavila své ztráty z předešlých dní a stabilizovala se v okolí 24,30 EUR/CZK. Pomohl pravděpodobně i zápis z posledního zasedání ČNB, který se stále nesl v duchu zdůrazňování pro-inflačních rizik.
Na druhou stranu na výnosové křivce ke konci týdne stále převažovalo téma nízké inflace roku 2026 (viz úvodník) - dvouletý korunový swap se proto držel stabilní lehce pod 3,5 %. V tomto týdnu proto budeme zvědaví převážně na zpřesněné odhady prosincové inflace a jakékoliv dodatečné komentáře z centrální banky indikující posun v únorové prognóze.
Eurodolar
Už to o víkendu vypadalo, že hlavní téma nového týdne budou protesty, ale bude jím Fed. Jeho šéf Jerome Powell se totiž odhodlal k bezprecedentnímu kroku, když v televizním vystoupení obvinil Trumpovu administrativu z kampaně, jež má centrální banku dotlačit k redukci úrokových sazeb. Situace totiž eskalovala tím, že americké ministerstvo spravedlnosti podalo podnět k vyšetřování toho, zdali Powell mluvil v Kongresu pravdu, když odpovídal na otázky ohledně rekonstrukce budov centrální banky.
Střet Powella s Trumpovou administrativou v boji o nezávislost Fedu přitom přichází v situaci, kdy centrální banka bude brzy rozhodovat o sazbách a většina centrálních bankéřů spíše uvažuje o tom ponechat sazby beze změny. Zároveň bude Nejvyšší soud již brzy (zřejmě 21. 1.) rozhodovat o kauze guvernérky Fedu Lisy Cookové, jež čelí obvinění o falšování dokladů k hypotéce a hrozí jí rovněž odvolání z vedení centrální banky.
Za těchto okolností není překvapením, že dolar oslabuje, a to v situaci, kdy pravděpodobnost redukce sazeb se spíše snižuje, neboť Fed bude hájit svoji nezávislost, a to tím, že nepůjde Trumpovi na ruku.