České domácnosti zažívají (minimálně co se týká průměru) dobré časy. Rychlý růst mezd a nízká míra nezaměstnanosti vedly v posledním roce k rychlému růstu spotřeby - podle předběžných odhadů okolo 3 %, což by měl potvrdit i dnešní solidní výsledek listopadového maloobchodu. Zrychlovala také úvěrová dynamika, a právě proto je trochu podezřelé, proč ke konci roku 2025 zpomaloval růst vkladů domácností?
Prvním vysvětlením může být rozdíl mezi rychlým růstem průměrné mzdy v Česku na jedné straně (v roce 2025 o více než 7 %) a viditelně pomalejším růstem disponibilních příjmů domácností na straně druhé (podle posledních čísel zhruba polovičním). Zpomalování růstu disponibilních příjmů odráží zejména vládní politiku (například zvýšení minimálních odvodů OSVČ) a částečně možná i narůstající náklady na obsluhu dluhu (důsledek hypoték z minula). Zpomalování růstu disponibilních příjmů sice ovlivnilo tvorbu depozit, ale nemělo zatím žádný výraznější dopad na reálné útraty domácností, protože souběžně pozvolna klesá výrazně zvýšená míra úspor.
A to se dostáváme ke druhému důležitému faktoru - právě klesající míra úspor může totiž sama o sobě (za jinak nezměněných podmínek) snižovat dynamiku tvorby vkladů domácností. A tady je rozumné předpokládat, že podobný trend pozvolného poklesu míry úspor uvidíme ještě i v roce 2026. Co se naopak změní s nástupem nové vlády je růst disponibilních příjmů - v programovém prohlášení se to jen hemží návrhy přinášející českým domácnostem spíše sérii dodatečných „dárků“ nad rámec příjmů ze zaměstnání.
I proto by se dynamika tvorby depozit domácností v roce 2026 měla stabilizovat nebo mohla opět lehce zrychlit. Bude ovšem záležet i na řadě dalších faktorů. Kromě jiného také na tom, jak moc se budou domácnostem líbit zahraniční investice (v čele s ETF), které nabývaly na popularitě a postupně odsávaly již v roce 2025 prostředky z českého „depozitního rybníka“. A to bude hodně záležet na měnové politice ČNB a skutečnosti, zda tváří v tvář výrazně nižším cenám energií v roce 2026 nakonec udrží úrokové sazby stabilní na 3,5 %...
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v užším pásmu mezi 24,20-24,30 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy. Silnější dolar není úplně vítanou vzpruhou, stejně tak jako váhavé výkony akcií a vysoká geopolitická nejistota. Na druhou stranu koruna se s relativně konzervativní ČNB v zádech (soudě podle posledního zápisu) a relativně dobrými domácími čísly zatím nemusí výrazně strachovat. Dnes by ji lehce mohl podpořit další solidní výsledek maloobchodu, který pravděpodobně ukáže na slušný růst ekonomiky na konci roku 2025.
Eurodolar
Trh se zdá definitivně rozloučil s myšlenkou, že by Fed na konci ledna snížil úrokové sazby, přičemž i sázky na březen poklesly na nízké hodnoty. To samozřejmě dolaru v paritě s eurem pomáhá. Americká měna tak ustála i další atak na Fed a těží z dobrých makro fundamentů, které včera byly manifestovány relativně silným americkým maloobchodem za listopad.
Kde kromě regionálních indexů podnikatelských nálad v USA vystoupí opět řada amerických centrálních bankéřů, což bude šance zhodnotit případné redukce sazeb Fedu v tomto roce.
Zlotý
V souladu s všeobecným očekáváním ponechala včera polská centrální banka úrokové sazby beze změny na úrovni 4,0 %. Komentář k rozhodnutí NBP byl velmi strohý a poměrně krátký, přičemž uvádí, že jádrová inflace zůstala v prosinci zřejmě na listopadových hodnotách. Reakce zlotého na rozhodnutí byla minimální, když pár EUR/PLN se od začátku roku pohybuje ve velmi úzkém pásmu v blízkosti 4,21.