Nyní se hodně hovoří o rotaci od USA směrem ke zbytku světa. Proč ten ale vlastně tak dlouho zaostával za akciemi americkými? Odpovědět by se do určité míry dalo jedním slovem: technologie. Tedy narážkou na to, že americký trh po řadu let táhly prudce nahoru akcie velkých technologických společností. S tím, že zbytek světa, snad mimo čínskou výjimku, v podstatě nic takového neměl a nemá. Dnes se na téma podíváme ještě jinak.
Pokud nějaká akcie, či trh získává před ostatními náskok (nebo naopak zaostává), může to z pohledu úplně základního fundamentu mít dva důvody: Za prvé, může to být kvůli rozdílnému vývoji ziskovost. Za druhé, kvůli rozdílenému vývoji valuací. A následující graf ukazuje, co konkrétně rozhodovalo právě při tvorbě náskoku, který si americké trhy vytvářely před zbytkem světa:
Zdroj: X
Tmavě modrá křivka ukazuje vývoj poměru cen akcií v USA a jinde – jasně vidíme postupně se rozevírající mezeru. Světle modrá křivka ukazuje vývoj poměru USA/zbytek trhů u ziskovosti a oranžová u valuací. Pokud bychom vzali za bod nula rok 2010, tak valuace amerických trhů byly na nedávném vrcholu téměř o 70 % výš, než ty mimo Spojené státy. Ale zisky amerických firem se dostaly dokonce na téměř trojnásobek výchozí úrovně (v poměru k ziskům na rozvíjejících se trzích). Poslední týdny přitom přinesly výraznou cenovou korekci v USA, která je podle grafu zase tažena v podstatě výhradně poklesem relativních valuací.
Celkově graf říká, že významným tahounem popsané americké cenově - akciové výjimečnosti byly zisky amerických společností. Dá se pak uvažovat o tom, že pokud by měl nastat nějaký dlouhodobě udržitelný obrat na globálních trzích, nemůže být tažen jen relativními valuacemi. Jinak řečeno, na to, aby si trhy mimo USA vedly dlouhodoběji lépe než ty americké, musel by přijít obrat nejen u valuací, ale i obrat v tom, jak se vyvíjí ziskovost (relativně k USA). Což bude do značné míry příběh umělé inteligence. Přesněji řečeno toho, jak AI může pomáhat americké ekonomice a firemnímu sektoru relativně k ekonomikám a firemním sektorům v zahraničí.
Na jednu stranu by se v uvedené souvislosti dalo uvažovat o tom, že americká ekonomika je více vychýlena směrem k technologiím a tudíž by AI měla mít větší potenciál zde. Pro tento pohled by hovořilo i to, jak obrovské částky jsou v USA do této technologie investovány. S předpokladem, že investující společnosti nedělají nějakou velkou chybu a jejich výdaje se skutečně odpovídajícím způsobem zhodnotí. Vezměme jen investice plánované pro letošní (!) rok:
Hovoří se o cca 700 miliardách u hyperscalerů. Pokud by požadovaná návratnost měla být 4+ % bezrizikových výnosů plus 4 % rizikové prémie (tedy cca 8 %), musely by tyto investice „v průměru“ generovat roční zisky kolem 65 miliard dolarů. Takže jen letošní investice by za každé dva roky měly vytvořit roční ziskový ekvivalent Applu. Nebo každý rok téměř celý ekvivalent Amazonu.
Na stranu druhou bychom mohli tvrdit, že pokud má být AI skutečně revolucí, její dopad musí jít daleko za hranice technologií – AI se musí silně promítat do toho, čemu se dříve říkalo „stará ekonomika“. Pak by rozdíly mezi USA a dalšími zeměmi nemusely být zase tak velké. Nezdá se mi, že by zde panoval nějaký konsenzus. Ale třeba pan Roubini tvrdí, že růst americké ekonomiky se bude prudce posouvat nahoru díky umělou inteligencí taženému zvyšování produktivity. A USA budou mít stále růstový náskok před zbytkem světa.
Vedle této diskuse o ziscích jako hlavním tahounu relativní atraktivity USA, nebo rozvíjejících se trhů ještě v dnešní souvislosti připomenu druhý graf. Ten jsem tu ukazoval před pár dny a popisuje valuace na vybraných rozvíjejících se trzích. Tedy těch, kam by měla údajně mířit velká část rotace od USA. Také EM mohou v principu smazávat náskok USA přes zisky, nebo valuace. Kdybychom v následujícím grafu viděli, že valuace EM trhů jsou nyní nějak plošně výrazně pod historickým standardem, dalo by se více uvažovat o tom, že ona cesta přes valuace má velký potenciál. My ale vidíme spíše hodně smíšený obrázek:
Zdroj: X
Pokud bychom pak za reprezentanta EM brali BRIC, respektive BIC, tak Indie je na valuačním extrému, Čína cca na standardu a Brazílie také.