na svém Youtube kanále přináší rozhovor o tom, jak investoři a trhy mění svůj pohled na investice do AI. Účastnili se ho Tony Pasquariello a Joshua Schiffrin, který na začátku hovořil o „zdravém respektu k tomu, že prostě nevíme“. Tedy k tomu, že nejistota ohledně návratnosti investice do umělé inteligence je vysoká.
V rozhovoru poukázali na to, že některé zahraniční trhy procházejí výrazným růstem, zatímco v USA se situace stala složitější. A investoři tam začali ve velké míře rozlišovat mezi jednotlivými částmi trhu. K tomu Schiffrin dodal, že podle něj bude Fed letos ještě snižovat sazby a na konci roku akciový trh uzavře výš. K tomuto cíli nemusí ale vést přímá cesta. Může naopak přijít spousta klopýtnutí, když se bude řešit řada otázek, jako jsou přínosy a negativa umělé inteligence a to, kdo je bude realizovat.
Pasquariello řekl, že už byly provedeny významné investice do AI infrastruktury a současná fáze vyznačující se snahou o větší rozlišování je pro investory náročnější než ta předchozí. V této fázi hledání těch, kteří budou z AI skutečně těžit a těch, kteří ne, „bude nějakou dobu trvat.“ Obecně pak podle diskutujících platí, že „dnes se nelze bavit o trhu bez toho, abychom se bavili o AI. A stále je tu mnoho neznámých.“
Na trhu jsou nyní skupiny investorů s různými názory na další vývoj včetně dopadu AI na inflaci. Podle jednoho extrému do sebe bude budování AI infrastruktury nasávat zdroje včetně pracovní síly, a to bude zvyšovat inflační tlaky. Opačný extrém klade důraz zejména na dezinflační efekty, které by AI měla mít přes zvyšování produktivity a nákladové úspory.
Pasquariello si myslí, že první pohled je krátkodobější a reálný, protože nová datová centra mají dopad třeba na ceny elektřiny. Na druhou stranu by nemělo jít o dlouhodobý trend, a navíc jde o složky inflace, které centrální banky také většinou nepovažují za klíčové při nastavování monetární politiky. Důležitější by tedy měly být dlouhodobější strukturální vlivy AI na inflaci.
Schiffrin si myslí, že ke konci roku Fed přijde s dalším snižováním sazeb, to zřejmě nenastane hned po změně na postu jeho šéfa, kam přijde Kevin Warsh. Základem je předpoklad pokračujícího poklesu inflace, který otevírá prostor pro další pokles sazeb směrem k jejich neutrálním úrovním. Mimo jiné to znamená, že v USA se vývoj pohybuje směrem ke strmější výnosové křivce, tedy k většímu rozdílu mezi výnosy krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů. Pasquariello dodal, že podle něj „největší výzvou pro další pokles sazeb nebude vývoj inflace, ale trh práce.“
Pasquariello to stále vidí na rotaci investorů směrem od amerických akcií ke zbytku světa. „Realokační příběh“ prospívá rozvíjejícím se trhům, i když Číně tolik pomáhat nemusí. „Je tu po docela dlouhé době výrazný zájem o tyto trhy.“