Rychlá expanze stablecoinů může podle nové studie ECB narušit fungování měnové politiky v eurozóně. Digitální měny navázané na dolar by mohly odčerpávat vklady z bank, zdražovat financování úvěrů a oslabovat schopnost centrální banky ovlivňovat finanční podmínky v regionu. ECB proto varuje před „importem“ zahraničních měnových podmínek a vyzývá k přísnější regulaci stablecoinů, včetně tvrdších požadavků na rezervy a transparentnost jejich krytí.
Rozšíření digitálních měn označovaných jako stablecoiny by mohlo v eurozóně oslabit účinnost měnové politiky, odčerpat vklady z bank a snížit poskytování úvěrů v reálné ekonomice. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka.
Stablecoin je kryptoměna navržená tak, aby si udržela stabilní hodnotu, protože je pevně navázaná na jiné aktivum, například na jinou měnu či na komodity. Zatím zůstává okrajovým produktem, ale rychlý růst těchto měn vyvolává obavy, že regulace nestačí držet krok s produktem, který by mohl změnit podobu komerčního a centrálního bankovnictví.
Pro tradiční banky je hlavním problémem to, že rostoucí používání stablecoinů může způsobit, že klienti budou stahovat peníze z bankovních vkladů. To banky donutí, aby si peníze pro poskytování úvěrů obstarávaly dráže na trhu.
"Jinými slovy, stablecoiny mohou snížit objem úvěrů, které banky poskytují reálné ekonomice," uvádí se v dokumentu vytvořeném ekonomy ECB.
Bankovní vklady v eurozóně zatím stále činí celkem zhruba 17 bilionů eur, zatímco globální trh se stablecoiny má hodnotu kolem 300 miliard USD. To ukazuje, že banky zatím nečelí žádnému významnému poklesu vkladů.
Pro ECB je hlavním problémem to, že většina stablecoinů je vázána na dolar, tedy na měnu, kterou ECB nemá pod kontrolou. Pokud by se dolarová digitální aktiva začala v Evropě používat ve větší míře, mohly by měnové kroky přijaté mimo eurozónu ovlivňovat likviditu i podmínky spotřeby v regionu. To by podle studie znamenalo import zahraničních měnových podmínek do eurozóny a oslabení schopnosti ECB řídit finanční podmínky, zejména v období napětí na trhu.
Ekonomové zároveň upozorňují, že oslabení role bank by dál snížilo účinnost měnové politiky. Hospodářství eurozóny je totiž silně závislé na bankách jako prostřednících, kteří přenášejí změny úrokových sazeb do reálné ekonomiky. Pokud by stablecoiny odčerpávaly část vkladů či transakcí z tradičního bankovního systému, mohl by být dopad měnových rozhodnutí ECB méně předvídatelný.
Tato rizika podle studie vyžadují důslednější regulaci stablecoinů. Ta by měla zahrnovat přísnější požadavky na transparentnost rezerv, kterými jsou kryty stablecoiny. Tedy pevné záruky, že je bude možné kdykoli směnit zpět za hotovost, dostatečné kapitálové polštáře pro případ ztrát a účinný dohled ze strany regulátorů. Taková opatření by podle autorů mohla omezit finanční rizika spojená s jejich širším využíváním.