Vývoj na globálních trzích zůstává výrazně ovlivněn geopolitickou nejistotou a napjatou situací v energetickém sektoru. Domácí pozornost se dnes soustředí na zpřesněné údaje o růstu české ekonomiky, která ve čtvrtém čtvrtletí i za celý rok podle předběžných dat vykázala solidní tempo. Donald Trump čelí čím dál větší kritice na domácí půdě a přiznává, že prý je ochotný ukončit válku, i když Hormuzský průliv zůstane uzavřený. MMF zároveň upozorňuje, že narušení energetických toků a růst cen paliv představují významné riziko pro globální hospodářský vývoj, zejména pro ekonomiky citlivé na ceny energií a financování.
Futures na evropské akciové indexy: Euro Stoxx 50 +0,3 %, FTSE 100 -0,3 % a DAX +0,5 %. Futures na americké akciové indexy: Dow Jones mini +0,8 %, S&P 500 mini +0,7 % a Nasdaq 100 mini +0,6 %.
Český statistický úřad dnes zveřejní další zpřesněné údaje o vývoji české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku i za celý rok 2025. Podle posledních údajů z počátku března český hrubý domácí produkt loni vzrostl o 2,6 procenta. V posledním loňském kvartále se HDP meziročně zvýšil rovněž o 2,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Loňský rok byl podle analytiků prvním, kdy českou ekonomiku neovlivnil žádný z předchozích ekonomických šoků a celoroční růst v zásadě odpovídal jejím možnostem.
Íránský dron zasáhl plně naložený kuvajtský ropný tanker u Dubaje, pouhých 31 námořních mil severozápadně od emirátu a v oblasti plné lodí čekajících na vyplutí z Perského zálivu, což byl jeden z nejvýznamnějších útoků na loď za měsíc války a může vést k další eskalaci napětí.
Donald Trump údajně řekl svým poradcům, že je ochoten ukončit americkou vojenskou kampaň proti Íránu, i když Hormuzský průliv zůstane z velké části uzavřený. Po měsíci bojů je to pravděpodobně Írán, kdo dosáhl nejvýznamnějšího strategického vítězství, a to posílením kontroly nad dopravou přes Hormuzský průliv. V březnu dosud úzkou vodní cestou spojující Perský záliv se světem proplulo v průměru sotva šest lodí denně, a to v obou směrech, oproti přibližně 135 za normálních okolností.
V USA mezitím rostoucí ceny benzinu přispěly k pokračujícím stížnostem na krizi cenové dostupnosti. Pro miliony protestujících Američanů, kteří chtějí Trumpovo odvolání z funkce, to je prominentní problém. Vedle toho se víkendových protestů „No Kings“, které se konaly ve stovkách, ne-li tisících měst a obcí, zúčastnilo více než 8 milionů lidí, uvedli organizátoři. Pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že se jich zúčastnilo téměř 2,5 % Američanů. Znamenalo by to také, že se jednalo o největší masovou demonstraci v 250leté historii země. Protesty proti Trumpovi a jeho politice se současně konaly i v evropských městech. Americké demonstrace se zaměřily na zabití tří neozbrojených amerických občanů agenty ICE, deportační kampaň administrativy, stejně jako na válku s Íránem a řadu dalších problémů, které Trumpovi odpůrci spojují s rostoucím autoritářstvím.
Dluhopisy rostou poté, co předseda Fedu Jerome Powell prohlásil, že měnová politika USA je momentálně v dobré pozici a že Fed může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Válka proti Íránu podle ekonomů MMF vážně narušila ekonomiky blízkých zemí, způsobila rekordní šok na globálním trhu s ropou kvůli uzavření Hormuzského průlivu a obecně zpřísnila finanční podmínky ve světě. Dopady konfliktu budou záviset na jeho délce a rozsahu, ale už nyní ohrožují zejména státy s nízkými příjmy kvůli rostoucím cenám potravin a energií, zatímco energeticky dovozově závislé země v Evropě, Asii a části Afriky čelí problémům s dostupností surovin. MMF varuje, že válka pravděpodobně povede k vyšší inflaci a pomalejšímu růstu, protože dlouhodobě zvýšené ceny energií mohou upevnit inflační očekávání, a zároveň avizuje, že poskytne státům poradenství i finanční pomoc.
Hlavní ruská bezpečnostní agentura rozšiřuje své pravomoci dohledu a prohlubuje vliv státu na ekonomický a společenský život a chce potlačit jakékoli riziko nesouhlasu s prezidentem Vladimirem Putinem. Federální bezpečnostní služba (FSB), hlavní nástupce sovětské KGB, získává v rámci řady právních změn široký přístup k podnikovým databázím, telekomunikačním sítím, finanční komunikaci, a dokonce i informacím o mezinárodních kontaktech vědců. Rostoucí pravomoc FSB podtrhuje, jak Kreml stále více utahuje šrouby v každém aspektu ruského ekonomického a společenského života, zejména od doby, kdy Putin v únoru 2022 nařídil totální invazi na Ukrajinu.