Nejhorší energetická krize způsobená válkou na Blízkém východě urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů, jaderné energie a elektromobilů. Předpověděl to ve svém rozhovoru s francouzským listem Le Figaro výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Birol připomněl, že současná energetická krize je závažnější než krize z let 1973, 1979 a 2022 dohromady. Navzdory prudkému růstu cen pohonných hmot způsobenému íránskou blokádou důležitého Hormuzského průlivu však podle něj existují důvody k optimismu. A to kvůli tomu, jak se změní "architektura celosvětového energetického systému".
"Bude to trvat roky. Nebude to řešení současné krize, ale geopolitika energetiky se zásadně transformuje," uvedl Birol.
Některé technologie se podle něj budou rozvíjet rychleji než jiné. To platí zejména pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární a větrné elektrárny, které lze instalovat velmi rychle. "K obnovitelným zdrojům se začneme obracet velmi brzy, pravděpodobně během několika měsíců," uvedl Birol.
Krize by také podle něj měla znovu nastartovat zájem o jadernou energii, včetně malých modulárních reaktorů. Některé země také zřejmě prodlouží životnost stávajících elektráren, aby získaly dodatečné kapacity, a zároveň nastane rozvoj elektromobility.
Šéf IEA přesto zdůraznil, že státy by měly v krátkodobém horizontu co nejvíce šetřit energií, a varoval před hrozbou "černého dubna". Pokud by totiž průliv zůstal uzavřený po celý duben, svět by podle něj přišel o dvojnásobné množství ropy a ropných produktů oproti březnu. Birol také upozornil, že tato námořní trasa je klíčová i pro přepravu hnojiv, napsala agentura AFP.