komentář doplněn
Zahraniční dluh České republiky se loni prohloubil o 118 mld. Kč na 1,013 bilionu korun. V poměru k HDP se zahraniční dluh zvýšil na 36,8 % z 35,1 % v roce 2003. Objem zahraničních investic v ČR byl o téměř 825 miliard korun vyšší než objem tuzemských investic v zahraničí.
Nejvýznamněji ke zvýšení zahraničního dluhu ČR loni přispěla vláda, jejíž dlouhodobé závazky stouply téměř o 80 mld. Kč. Loni česká vláda emitovala poprvé v historii eurobondy a pokračovala v čerpání půjčky od Evropské investiční banky. Podíl zahraničního dluhu vlády na celkovém zahraničním dluhu ČR se loni zvýšil ze 7,8 % na 14,9 %. Firemní sektor si loni v zahraničí vypůjčil formou úvěrů či emisí dluhopisů 66 mld. Kč. Naopak závazky bankovního sektoru klesly o 30 mld. Kč.
Podíl krátkodobého dluhu klesl na 37,7 % z 40,1 % na konci roku 2003. Standardně používané poměrové ukazatele zůstávají v tolerovaných mezích. Pouze schodek běžného účtu stále překračuje pětiprocentní hranici ve vztahu k HDP, nicméně hranice citlivosti je u ekonomik našeho typu poněkud výše a navíc v současnosti schodek běžného účtu poměrně rychle klesá.
Zahraniční dluh / HDP
|
36,8%
|
Krátkodobý dluh / celkový zahr.
dluh
|
37,7%
|
Krytí dovozu zboží a služeb devizovými rezervami
|
4,2 měsíce
|
Běžný účet / HDP
|
-5,2%
|
Zdroj: ČNB, Patria Online
Zahraniční dluh ČR i nadále zůstává nejnižším ve střední a východní Evropě. Následující tabulka potom přináší srovnání zahraniční zadluženosti zemí středoevropského regionu.
|
mil. USD
|
% HDP
|
v USD na osobu
|
Maďarsko
|
74 923
|
67%
|
7 387
|
Polsko
|
115 995
|
47%
|
3 035
|
Slovensko
|
23 695
|
51%
|
4 405
|
Slovinsko
|
20 971
|
60%
|
10 512
|
ČR
|
45 303
|
37%
|
4 441
|
Zdroj: národní centrální banky, statistické úřady, Patria Online
V letošním roce k růstu zahraničního zadlužení opět významně přispěje vláda. Tento měsíc ministerstvo financí emitovalo eurobondy v objemu jedné miliardy eur. Stále by však měl zůstat zahraniční dluh ČR pod 40 % HDP, tj. hranicí citlivosti.