Vládní krizi, nebo alespoň "problematickou" politickou situaci zde máme už několik týdnů. Na počátku byla aféra premiéra Grosse v souvislosti s půjčkou na byt a podnikáním jeho manželky. Na obzoru stále není rozuzlení celé situace a trhy na další a další oddalování řešení už prakticky nereagují. Politika ale může mít na hospodářství mnoho vlivů. Od přímého v podobě rozpočtové politiky přes obecné formování ekonomického prostředí pomocí zákonů až k osobním ekonomickým aktivitám politiků.
Vláda a její program jsou důležitým faktorem při formování očekávání, proto podstatnější změny na politické scéně bývají trhy pozorně sledovány a mají na ně bezprostřední dopad. Případný pád vlády, možnost změn v koalici a jejím programu, případně předčasné volby - to jsou přesně věci, které mohou ovlivnit sentiment na devizových trzích, průběh privatizačních projektů nebo směřování fiskální politiky. Kromě toho se kolem celé situace obvykle rozvine celá škála spekulací.
 |
Východisko ze současné politické situace je i vzhledem k rozložení sil v parlamentu složité. Vláda a koalice mohou nakonec zůstat v současné podobě, potom by ale zůstala otázka, proč byla vlastně celá krize rozpoutána. Nebo může vláda padnout - pak se pravděpodobně nepodaří současné koalici další vládu (bez Stanislava Grosse) sestavit a to by znamenalo další posílení vlivu komunistů. Přitom je celkem jedno, jestli odstoupí premiér nebo vládě sněmovna vysloví nedůvěru. Pokud by ČSSD nechtěla jít do vlády s podporou či účastí KSČM, situace by směřovala k předčasným volbám. Kvůli zákonným procedurám by nás ale asi čekalo několikaměsíční období, kdy by exekutiva v zemi byla ochromena.
Proto je otázkou, jestli odstoupení Stanislava Grosse a pád vlády vlastně může být pozitivním posunem v krizi. Pád vlády jistě vnáší na trhy nejistotu a v krátkém období působí negativně, dlouhodobé efekty ale mohou být různé. Bylo by tedy celkově přínosem, aby Stanislav Gross rezignoval? Co by to přineslo? Zajímá nás Váš názor!
Hlasování a diskuse k tematu probíhá
ZDE