Komentář doplněn
Index cen průmyslových výrobců v lednu vzrostl o 0,3 % a meziroční inflace se posunula na 7,2 % z prosincových 7,7 %. Nejvýraznější vliv na změnu cenové hladiny měla pravidelná změn cen výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Naopak kovy a ropa inflaci v produkčních cenách tlumily.
Cenový index pro síťová odvětví (elektřina, plyn, voda) se v lednu zvýšil o 6,3 %, což je podstatně více než v předchozích letech. Za drahým plynem stojí loňská eskalace cen ropy, ke zdražení elektřiny přispěly vyšší ceny uhlí. V říjnu stouply ceny uhlí o 18,3 %, v lednu o 1,9 %. Již v dubnu by ale ceny plynu mohly opět klesnout a zároveň nás čeká přechod na letní tarify elektrické energie.
Z inflace v průmyslových výrobních cenách se letos vytratily dva faktory, jež byly hlavními hybateli cenové hladiny v tomto segmentu ekonomiky v loňském roce: ropa a kovy. Ceny rafinérské produkce klesly o 7,8 % díky souběhu posilujícího kurzu koruny a klesajících cen ropy a ropných produktů na světových burzách. Pokles cen ropy v závěru loňského roku je ale již minulostí. V polovině ledna se cena Brentu opět vyšplhala na 45 USD/barel a této úrovně se více méně drží dodnes.
Ceny kovů a kovových výrobků se snížily o 0,8 %. Zde by ale bylo předčasné hovořit o obratu. Poptávka po oceli ve světě, za níž stojí především konjunktura čínské ekonomiky, asi hned tak nezeslábne. Loni celosvětová produkce oceli poprvé v historii překročila hranici jedné miliardy tun. Poptávka po oceli by se letos podle odhadu OECD měla zvýšit o dalších pět procent (z toho v Číně zhruba o 11 %). Tlak na růst cen tedy zřejmě přetrvá.
Největší váhu v koších výrobních i spotřebitelských cenových indexů mají potraviny. Ceny v potravinářském průmyslu tentokrát stagnovaly, zatímco loni v lednu stouply o 0,5 %. Dalšímu příznivému vývoji cen v potravinářství nahrává lednový pokles cen zemědělských výrobců o 4,2 %, k němuž přispěly obě složky, levnější rostlinná i živočišná produkce.
Informace o produkčních cenách poskytují jednoznačnou indikaci zmírnění nabídkových cenových šoků, které provázely českou ekonomiku v minulém roce. Určitá rizika sice přetrvávají, nicméně letošní výhled je příznivější než loňská realita. Obraz ústupu inflace na všech frontách dokresluje lednový pokles cen tržních služeb o 0,3 % a zmírnění meziroční inflace v tomto odvětví na 1,5 % z prosincových 2,8 %. Vzhledem k absenci rizika poptávkových inflačních impulsů díky přetrvávající mezeře výstupu (v modelech ČNB) nelze vyloučit další zmírnění měnových podmínek na konci tohoto či příštího měsíce.