Včera přišla s novými odhady hospodářského růstu a inflace Česká národní banka. Dnes se do věštění pustilo ministerstvo financí. Prognózy z Letenské ulice jsou jako vždy střízlivé až mírně pesimistické. To samozřejmě není na škodu. Opačná situace by byla horší, neboť od těchto informací se odvíjí předpokládaný vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu.
Hrubý domácí produkt se loni podle ministerstva financí zvýšil o 3,8 %, stejnou hodnotu očekávala i říjnová prognóza této instituce. Pro srovnání odhad Patrie činí 3,7 %, ČNB čeká 3,5-3,7 %. Letos předpokládá ministerstvo financí také růst o 3,8 % (Patria: 3,8 %, ČNB: 3,2-4,4 %). Tahounem ekonomiky budou i nadále investice a vývoz, břemenem reformování veřejných rozpočtů.
Prognózy inflace snižoval snad každý a ministerstvo financí nezůstalo pozadu. Průměrnou míru inflace na letošní rok nyní odhaduje na 2,8 %, dosud odhad činil 3,3 %. Zde se poměrně výrazně rozcházíme. Náš odhad zní: 2,1 %. Vliv deregulací a dopadu změn daní je přitom v obou prognózách téměř shodný, rozdíl tedy musí být v odhadu vývoje tržních cen. Na konci roku by podle ministerské prognózy měla inflace činit 2,7 %. Náš odhad a střed prognózy ČNB je 2,3 %.
Ke změně došlo také u odhadu průměrné míry nezaměstnanosti. Dříve ministerstvo financí očekávalo pro letošní rok 10,3 %, nyní odhad vylepšilo na 10,1 %. Náš odhad je mírně vyšší: 10,2 %, neboť čekáme, že se změny cyklické a strukturální nezaměstnanosti vykompenzují. V případě míry zaměstnanosti ministerstvo financí předpokládá v letošním roce pokles o 0,2 %. Naším odhadem je stagnace. Vysvětlením rozdílu patrně je jiný odhad míry ekonomické aktivity.
Odhad schodku běžného účtu pro loňský rok patrně nezohlednil překvapivý listopadový přebytek obchodní bilance. Ministerstvo předpokládá, že schodek běžného dosáhl 161 mld. Kč (5,8 % HDP), náš odhad je 145 mld. Kč (5,3 0% HDP). Letos by se podle ministerstva financí měl schodek snížit na 5,1 % HDP, zde je celkem shoda, neboť náš odhad je 5,0 % HDP.
Prognóza ministerstva financí obsahuje také úrokové sazby. Zde evidentně nebylo zahrnuto včerejší snížení úrokových sazeb a slova guvernéra Zdeňka Tůmy, že čas zvyšování úroků přijde zřejmě až v 1. polovině příštího roku. Průměrná hodnota tříměsíčního PRIBORu by letos podle ministerstva financí měla být 2,8 %. Náš odhad je 2,35 %.
Pro veřejnost snad nejdůležitější jsou odhady z fiskální oblasti. Odhady ministerstva financí jasně ukazují na opětovné zhoršení veřejných rozpočtů v letošním roce. Schodek veřejných rozpočtů bez mimořádných příjmů a výdajů (čisté půjčky a dotace transformačním institucím) by měl stoupnout z 3,4 % na 4,1 %. Primární saldo očištěné o vliv hospodářského cyklu stoupne z 2,4 % na 2,9 %, tj. zhruba na stejnou úroveň jako v roce 2003, kdy dosáhlo svého maxima. Po negativním příspěvku k hospodářskému růstu v loňském roce, by letošní fiskální impuls měl být opět výrazně pozitivní. Reformování veřejných rozpočtů směrem k vyšším deficitům je poněkud zvláštní. Nicméně to není chybou makroekonomických predikcí ministerstva financí.