Bude je přirozeně ovlivňovat vývoj jak v neregulované, tak v regulované části elektroenergetické vertikály. Zatímco ta neregulovaná část, zejména velkoobchodní ceny elektřiny, bude primárně odrážet fundamentální situaci v regionu a v Evropě (pohyb cen vstupů/paliv, přetrvávající ROIC/WACC mezera v generaci doprovázená plánovaným odstavováním některých zdrojů z ekonomických a sociálně-politických důvodů a masivní potřeba nových investic ve středně dlouhém období, environmentální faktory, dostupné/přijatelné technologie a paliva, včetně postoje k závislosti na dodávkách energie, zejména plynu, z nestabilních regionů, atd.), regulovaná část bude ovlivněna i strategií regulátora - na tu se nyní podíváme.
Zachování stability regulovaných složek cen, zvyšování ekonomické efektivnosti regulovaných činností a maximální transparentnost a otevřenost při tvorbě metodiky regulace a konkrétních regulačních nástrojů jsou hlavními strategickými cíly ERÚ pro druhé regulační období, které začíná rokem 2005 a končí v roce 2009. ERÚ stanovil regulaci cen v elektroenergetice na základě principu motivační regulace RPI-X, kde se počáteční úroveň cen nebo výnosů v průběhu regulačního období upravuje o RPI–X, kde RPI (Retail Price Index) označuje změnu indexu spotřebitelských cen a X požadavek na zvýšení efektivity. Faktor efektivity bude stanoven plošně pro odvětví elektroenergetiky, a to na základě zkušeností zahraničních regulátorů.
Pro regulaci přenosu a distribuce elektřiny byla zvolena regulace typu Revenue-Cap. Zde regulátor společnosti určí horní hranici výnosu, které může být nezávisle na nákladech maximálně dosaženo. Oddělením výnosů od nákladů mají společnosti dostat podnět k tomu, aby snižovaly své náklady a zvyšovaly efektivnost. Použitý vzorec je následovný:
Povolené výnosy jsou tedy součtem povolených nákladů, odpisů a zisku, který reflektuje velikost nákladu kapitálu, který financuje tzv. RAB - regulační bázi aktiv. V průběhu regulačního období pak budou povolené výnosy stanoveny podle vztahu:
Jejich výchozí vztah je tedy upravován o zmiňovaný faktor efektivity a RPI.
Co se týče výše povolených nákladů stanovených regulátorem pro I. regulační období byla podle ERÚ většinou regionálních distribučních společností překročena. Jak ERÚ zdůrazňuje, vzhledem k tomu, že regulátor je vždy závislý na informacích předložených ze strany regulovaného subjektu, je ztížená jeho argumentační pozice v možnostech identifikovat jednotlivé položky nákladů, které nelze uplatnit do regulačního vzorce pro
II. regulační období. Proto je nucen vycházet z toho, že společnostem byly jednotlivé závazné parametry I. regulačního období známé a měly být z jejich strany dodrženy. Výše povolených nákladů pro II. regulační období bude stanovena na základě hodnot předepsaných regulátorem pro I. regulační období, tyto hodnoty budou upraveny eskalačním faktorem do II. regulačního období. Povolenými náklady přitom obecně jsou provozní náklady k zajištění licencované činnosti, pojištění majetku a odpovědnosti za škody, bankovní poplatky. Do povolených nákladů se nezahrnují daňově neuznatelné náklady, úroky z úvěrů a leasingová marže, náklady na tvorbu a zúčtování rezerv, leasingové splátky, ostatní finanční a mimořádné náklady. Pro vyjádření výše odpisů zařazovaných do regulačního vzorce povolených výnosů bude použita účetní hodnota odpisů.
Podnikání v oblasti elektroenergetiky je obecně kapitálově náročné, s dlouhodobou životností využívaných aktiv. Stanovení hodnoty Regulatory Asset Base (RAB) má tak díky své velikosti výrazný dopad na determinaci regulovaných výnosů a následně tvorbu cen. Regulace pak má ve vztahu k velikosti RAB za cíl:
- vytvoření prostředí a podmínek, které by zabraňovaly přeinvestování (dostatečná/veliká návratnost kapitálu s nehlídanou velikostí investic - vytvoření jakéhosi risk free instrumentu pro regulované subjekty);
- zamezit podinvestování s následným negativním dopadem na zabezpečení služeb (nedostatečná návratnost investovaného kapitálu relativně k jeho nákladu - negativní mezera mezi ROIC a WACC).
Stanovení regulační báze aktiv je tak stěžejním faktorem při stanovení povolených výnosů společnosti, proto je rozhodující přístup k oceňování při optimalizaci struktury báze aktiv a stanovení jejich hodnoty. ERÚ bude stanovovat hodnotu regulační báze aktiv na základě hodnoty provozních aktiv společnosti, která představují aktiva používaná k příslušné licencované činnosti (tj. stálá aktiva snížená o nedokončených nehmotných investic, poskytnutých záloh na nehmotný dlouhodobý majetek, nedokončených hmotných investic, poskytnutých záloh na hmotný dlouhodobý majetek, opravných položek k nabytému majetku, finančních investic, a dále zvýšená o hodnotu předmětů pořízených formou finančního leasingu).
Pro zajímavost - co se týče odhadu nákladu kapitálu financujícího aktiva společnosti, ERÚ ho shrnuje v následující tabulce:
Zdroj: ERÚ
|
Hodnota bezrizikové výnosové míry je vypočtena na základě výnosu státních dluhopisů, protože jejich nákup lze podle ERÚ považovat za zcela bezrizikovou investici (je faktem, že jako odhad bezrizikové míry je toto běžně používáno). Základnou pro odvození bezrizikové výnosové míry byly zvoleny pětileté státní obligace, tedy dluhopisy s dobou splatnosti odpovídající délce regulačního období (ač se diskuse o volbě doby splatnosti dluhopisu aproximujícího rfr není s jednoznačným závěrem, odvozovat ji od doby regulace je poněkud ošidné, protože obecně se tato vztahuje k duraci investice - tj. např. životnosti aktiv, v tomto případě RAB).
Hodnota koeficientu beta je odvozena od průměru beta koeficientů evropských distribučních, resp. přenosových společností obchodovaných na burze a plně koresponduje z hodnotami, které se pro regulační účely rozhodly použít národní regulační orgány ve Velké Británii, Nizozemí a Rakousku.
Kvantifikace tržní rizikové přirážky (MRP) byla provedena na základě hodnot dosažených na kapitálových trzích USA za období od r. 1928. Tržní riziková přirážka USA byla následně zvýšena o rizikovou přirážku země, která je odvozena od ratingového stupně dosaženého Českou republikou. Exkurz na téma rizikové prémie trhu byl na těchto stránkách poměrně intenzivní, nejčastější odhady MRP se pohybují od 3 % - 6 %, v dobách ekonomického zpomalení rizikové prémie většinou rostou a naopak v dobách ekonomického boomu klesají (to s vzájemnou závislostí mezi MRP a cyklem).
S ohledem na nynější kapitálovou strukturu regulovaných subjektů byla míra financování z cizích zdrojů stanovena v porovnání se zahraničím poměrně nízko.
Výše uvedené tedy platí pro regulaci v distribuci, pro činnost obchodu byla zvolena regulace typu Price-Cap. Tato regulace cenovými limity spočívá v tom, že zisk regulované společnosti je oddělen od jejích nákladů, čehož se docílí tím, že je společnosti v daném regulačním období stanovena horní cenová hranice, která nekopíruje změnu úrovně nákladů. ERÚ proto zahájil analýzu procesních činností v obchodu, na základě této analýzy budou dále upřesněny povolené výnosy za činnost obchod. V počátečním roce II. regulačního období bude zisk pro obchod stanoven procentem z nákupní ceny. Takto vyčíslená hodnota zisku bude do dalších let zafixována v absolutním vyjádření, tedy v Kč/MWh.
Některé detaily a dodatečné poznámky k regulaci i v ostatních složkách vertikály naleznete na www.eru.cz