Přijmeme-li dualismus vnějšího a vnitřního prostředí společnosti, okamžitě se dostaneme k úvahám o jejich relativním významu při určení její hodnoty, výkonnosti, vyhlídkách atd. - otázka, nakolik je důležitá schopnost managementu a ostatních pracovníků, reflektovaná ve vnitřním chodu společnosti, jejích systémech a ostatních charakteristikách vs. "přívětivost" odvětví a "makro" charakteristik (včetně těch technicko-sociálních).
Vnější prostředí
Zaměříme-li se na význam odvětví, můžeme pro ten nejobecnější pohled použít SCP schéma. To postuluje, že je to struktura odvětví (Structure), která determinuje chování jeho účastníků (Conduct) a následně jejich výkony (Performance). Co se týče struktury, její charakteristika zahrnuje vyjednávací sílu dodavatelů a odběratelů, to spolu s intenzitou konkurence, substituce a možný vstup nových hráčů do odvětví; význam a stav uvedených pěti hlavních faktorů se většinou mění během hlavních fází vývoje daného odvětví, většinou popisovaných jako fáze iniciační (vznik odvětví), růstová, saturace a stagnace, či pokles (zánik odvětví, či jeho transformace do odvětví nového - zde samozřejmě záleží na definici).
Co ukazuje detailnější pohled na význam jednotlivých skupin odvětvových faktorů (tj. těch které nejsou pod vlivem strategické volby managementu) založený na strategicko/marketingových studiích a zkušenostech lidí v oboru? Použijeme-li jako ukazatel kondice firmy její marže a (následně) návratnost kapitálu (ROIC; jako ukazatel její hodnoty pak slouží jeho poměr k nákladu kapitálu WACC, upravený o růst), vystupují do popředí následující faktory (nutno brát na zřetel specifika jednotlivých odvětví ekonomiky):
A. čím vyšší, tím větší marže a ROIC:
- reálný růst odvětví a fáze, v jaké se toto nachází
- míra růstu prodejních cen v odvětví
- koncentrace nákupů s několika málo dodavateli
- exporty
- standardizace produktů
B. čím vyšší, tím menší marže a ROIC:
- typické množství nakupované zákazníkem
- význam nákupu pro zákazníka
- aktivita odborů
- importy
Z pohledu uvedeného obecného rozdělení se zdá, že nejvýznamnější roli hraje právě odvětvová fáze/jeho růst (s dopadem na výstupní ceny a míru konkurence v odvětví) a vyjednávací síly dodavatelů a odběratelů:
 Zdroj: Patria Finance
|
Vnitřní prostředí
Při pohledu na význam vnitřní charakteristiky firmy je dobré začít např. u jejího hodnotového řetězce:
- primární aktivity v závislosti na typu produkce/služby rozdělené na logistiku vstupů, výrobu, logistiku výstupů, marketing a prodej, servis a doprovodné služby;
- sekundární (podpůrné) aktivita rozdělené na firemní systémy a infrastrukturu, HR, technologie a ostatní zdroje.
Pokud se detailněji podíváme na strategické faktory, které jsou, alespoň z části pod kontrolou managementu, zkušenosti a studie ukazují zejména na následující:
A. čím vyšší, tím větší marže a ROIC:
- podíl na trhu
- kvalita produktu
- přidaná hodnota jako podíl na tržbách
- modernizace strojů, vybavení, systémů
- produktivita práce
- využití kapacit
B. čím vyšší, tím manší marže a ROIC:
- podíl nových produktů na tržbách
- výzkum a vývoj jako podíl na tržbách
- marketingové výdaje jako podíl na tržbách
- podíl fixních aktiv k tržbám - kapitálová intenzita
- zásoby relativně k tržbám
Shrneme-li opět do třídimenzionálního grafu, dostaneme následující:
 Zdroj: Patria Finance
|
Více než u externích podmínek je zde nutno si uvědomit vzájemnou provázanost mezi jednotlivými faktory. Vyvstvává zejména silný vztah mezi kvalitou - efektivitou vnitřních procesů (produktivita, využití kapacit, velikosti zásob, výše přidané hodnoty) a kvalitou - podílem na trhu; obě závislosti následně promítnuté do marží a návratnosti kapitálu.
Detailněji se této problematice budeme nadále věnovat, na závěr tohoto příspěvku poukažme na význam charakteristiky odvětví pro marže v odvětvích v ČR (ovšem bez přehnaně silných závěrů díky členění odvětví a délce sledování):
 Zdroj: Patria Finance, MPO
|
Jiří Soustružník