komentář doplněn
Zahraniční dluh České republiky v 1. čtvrtletí letošního roku klesl o 28 miliard na 866 miliard korun (33,6 % HDP). Snížil se především objem krátkodobých závazků (do jednoho roku) bankovního sektoru. Zahraniční dluh vlády se ovšem díky čerpání půjčky od Evropské investiční banky zvýšil.
Krátkodobé závazky bankovního sektoru v prvních třech měsících letošního roku klesly o 64 miliard. Firemní sektor si v zahraničí půjčil dalších 22 miliard. Zahraniční dluh vlády vzrostl o necelých 7 miliard a na celkovém zahraničním dluhu ČR se podílí 8,8 %.
Pokles zahraničního dluhu vyjádřeného v korunách mohl být ještě výraznější nebýt oslabení kurzu koruny k euru. V posledním čtvrtletí loňského roku byl průměrný kurz 32,09 CZK/EUR, v prvních třech měsících letošního roku 32,86 CZK/EUR.
Zahraniční dluh, resp. jeho poměr k HDP, bývá jedním z indikátorů stability měny. Obecně uznávanou hranicí citlivosti bývá úroveň 40 % HDP. K měnové krizi v roce 1997 možná částečně přispěl fakt, že tehdy se zahraniční dluh dosahoval 45 % HDP. V posledních letech se ovšem pohybuje mezi 30-35 % HDP, tj. bezpečně pod hranicí citlivosti. Kartami mírně zamíchá první emise státního eurobondu. Nemá smysl ovšem vliv této emise přeceňovat. Celkový zahraniční dluh by se měl díky tomuto faktoru zvýšit na 913 mld. Kč, tj. 35,5 % HDP. Dalším indikátorem stability měny je časová struktura zahraničního dluhu. Krátkodobý dluh by neměl překračovat 40 % celkového dluhu. V 1. čtvrtletí letošního roku tento poměr klesl na 36,2 % z 39,8 % na konci loňského roku. I tento parametr se tedy mírně zlepšil. Co se týče státního eurobondu, měla by emise tento ukazatel ještě zlepšit, a to poklesem o další dva procentní body. Dalším ukazatelem zvládnutelnosti zahraničního dluhu je poměr dluhové služby a vývozu zboží a služeb. Dluhová služba by neměla být vyšší než tříměsíční vývoz. V případě ČR to je ovšem méně než jeden měsíc. Jediným znepokojujícím ukazatelem zůstává schodek běžného účtu, který dosahuje 6,4 % HDP.
Díky emisi státního eurobondu se zahraniční dluh zvýší jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k HDP. Nicméně výše ani struktura zahraničního dluhu nepředstavují zřetelné riziko pro měnovou stabilitu. Od roku 1997 se všechny ukazatele související se zahraničním dluhem zlepšily, stejně jako struktura pasiv investiční pozice ČR, kde klesl podíl portofoliových investic ve prospěch přímých zahraničních investic.
Obr. Zahraniční dluh v zemích střední a východní Evropy:  |
David Marek, Patria Online