Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Růst mezd zrychluje … jak je to s konkurenceschopností?

Růst mezd zrychluje … jak je to s konkurenceschopností?

1.6.2004 9:22
Autor: 

komentář doplněn
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšila o 8,8 % na 16 722 Kč. Reálně si zaměstnanci v průměru polepšili o 6,4 %. V soukromém sektoru se průměrná mzda zvýšila o 8,6 %, veřejný sektor přidal na platech 9,7 %. Rychlý růst mezd svádí ke kritickému pohledu, zvláště při srovnání s očekávaným vývojem produktivity práce. Jak je to ve skutečnosti?

V letošním roce si prozatím nejvíce polepšili zaměstnanci ve stavebnictví (+12,0 %), bankovním sektoru (+12,0 %) a ve školství (+11,8 %). Naopak nejméně se zvýšila průměrná mzda horníkům (+4,5 %) a v hotelech a restauracích (+6,0 %). Mzdová diferenciace se dále mírně prohloubila. To není nic nečekaného. Standardní měřítka příjmové nerovnováhy jako Gini koeficient nebo Robin Hood index ukazují, že nerovnost v distribuci příjmů je v ČR stále nižší než v západní Evropě, ke které naše ekonomika zvolna konverguje nejen svou výkonností, ale i strukturou.

Důležitou informaci přináší růst mezd v nepodnikatelské sféře. Zde se průměrná mzda zvýšila o 1 409 Kč (9,7 %) na 15 950 Kč. Příčinou téměř desetiprocentního růstu mezd je do značné míry přechod ze systému s dvanácti stupni platových tarifů na šestnáctitřídní stupnici. Evidentně nejvíce na této změně vydělali učitelé vzhledem k lepšímu ohodnocení jejich kvalifikace. Vládě se stále nepodařilo dohodnout s odbory na třináctých a čtrnáctých platech v letošním roce. Místo vyplacení dodatečné poloviny mzdy v polovině a na konci roku vláda navrhuje desetiprocentní dodatečné platy. Rozpočtové schodky nutí k úsporám. Odbory si stěžují, že si kvůli tomu státní zaměstnanci letos pohorší, vláda tvrdí opak. Kdo má pravdu? Pokud budeme předpokládat, že třináctý a čtrnáctý plat bude skutečně redukován na 10 % obvyklé měsíční mzdy a jinak bude mzdová dynamika stejná jako v 1. čtvrtletí, měla by se průměrná mzda ve veřejném sektoru letos zvýšit o 3,4 %. Vzhledem k očekávané průměrné inflaci kolem tří procent, by se reálná mzda měla zvýšit zhruba o 0,4 %. Přechod na systém se šestnácti třídami a škrty ve třináctých a čtrnáctých platech by tedy neměly vést k reálnému zhoršení životní úrovně státních zaměstnanců.

V souvislosti se zrychlením růstu mezd se nabízí otázka, zda dochází k další erozi konkurenceschopnosti či nikoli. Na první pohled se zdá být odpověď jasná: reálná mzda se zvýšila o 6,4 %, zaměstnanost klesla o 1,5 %, HDP by se musel zvýšit zhruba o pět procent, aby se národohospodářská produktivita práce vyrovnala růstu reálných mezd. A takový růst HDP neuvidíte ani v tabulkách ČNB, jejíž prognózy jsou silně optimistické. Závěrem by bylo tvrzení, že mzdy rostou příliš rychle. Jenže háček je v tom, že se srovnávají hrušky a jablka. Problém je v tom, že při výpočtu reálných mezd jsou nominální mzdy deflovány indexem spotřebitelských cen, zatímco reálný HDP se z nominálního spočítá použitím deflátoru HDP. Čím více se vývoj obou cenových indexů liší, tím zavádějící výsledky dává prosté porovnání reálné mzdy a produktivity práce. Správné zhodnocení vývoje mezd dává výpočet jednotkových mzdových nákladů. Použijeme-li metodologii Eurostatu, kde jednotkové mzdové náklady představují podíl mzdových nákladů na jednoho zaměstnance a produktivity práce (podíl HDP a celkové zaměstnanosti; mzdové náklady i HDP jsou v běžných cenách), a odhady HDP, deflátoru HDP, je výsledkem meziroční pokles jednotkových mzdových nákladů o 0,2 %. V roce 2002 a prvních třech kvartálech loňského roku rostly mzdy příliš rychle a kvůli zvýšení jednotkových mzdových nákladů docházelo k erozi konkurenceschopnosti. V závěru loňského roku a na začátku roku letošního se ovšem trend obrátil, ač by se při letmém pohledu mohlo zdát, že opak je pravdou. Věci někdy nejsou, jak se zdají.

Ještě jedna poznámka k vývoji mezd. Zatímco tempo růstu reálných mezd zůstalo na zhruba stejné úrovni jako v loňském roce, maloobchodní tržby indikují výrazné zpomalení růstu spotřebitelské poptávky a útrat domácností. Míra úspor patrně opět začala stoupat.

V letošním roce očekáváme zvýšení průměrné nominální mzdy o 7,1 %, reálná mzda by se měla zvýšit o 4,0 %.

David Marek, Patria Online


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data