Ministerstvo financí dnes zveřejnilo svou pravidelnou čtvrtletní makroekonomickou predikci. Pohledem napříč prognózami ekonomických indikátorů lze zjistit převahu negativních změn.
Odhad růstu hrubého domácího produktu v letošním roce zůstal nezměněn a stále zní 2,8 %, což je patrně nejnižší ze všech známých odhadů. Stejně nízký odhad má jen banka Goldman Sachs. Pro srovnání, náš odhad je 3,0 %, stejný růst předpokládá také Mezinárodní měnový fond (MMF), a domácí analytici v průměru očekávají zvýšení HDP o 3,2 % (průzkum agentury Reuters). Ministerstvo financí ovšem zamíchalo kartami ve struktuře HDP. Maloobchodní tržby za 1. čtvrtletí budou pravděpodobně nižší, než se očekávalo. Je možné, že v meziročním srovnání dokonce klesnou. Tento vývoj se v prognóze ministerstva financí promítl snížením odhadu růstu spotřeby domácností z 3,4 % na 2,9 %. Opačně, z 3,8 % na 4,8 %, byla ovšem posunuta prognóza u hrubé tvorby fixního kapitálu. V příštím roce by mělo tempo růstu české ekonomiky zrychlit na 3,1 % při mírném znovuoživení spotřeby domácností. Odhad Patrie zní na 3,2 %, MMF počítá s 3,4 %, česká analytická obec v průměru očekává růst o 3,7 %.
Inflace by letos v průměru měla podle ministerstva financí činit 3,1 %. Kvůli změnám v zákonu o DPH (především snížení základní sazby z 22 % na 19 %) klesl odhadovaný příspěvek administrativních změn. Ve stejné výši se ovšem zvýšil příspěvek tržních cen k inflaci. Stejných změn doznaly také naše prognózy a i zde se naše odhady shodují. MMF počítá s inflací 3,5 %, stejně jako průměr českých analytiků. Příští rok ministerští ekonomové odhadují pokles inflace na 2,8 %. Naše výpočty ukazují na 2,6 %.
Shodu vykazují také odhady schodků běžného účtu. Ministerstvo financí prognózuje schodek 6,2 % HDP letos a 6,0 % HDP v roce 2005. Naše odhady pro stejné roky jsou 6,2 % a 6,1 %.
Tradičně bolavým místem prognóz ministerstva financí bývají odhady vývoje na trhu práce. V odhadu míry nezaměstnanosti problém nebývá. Ministerstvo financí počítá stejně jako my s růstem tohoto ukazatele. Letos by míra nezaměstnanosti měla v průměru činit 10,5 % (Patria: 10,7 %), příští rok 10,7 % (Patria: 10,9 %). Výrazně podhodnocen byl ovšem při sestavování státního rozpočtu na letošní rok vývoj zaměstnanosti. Tehdy ministerstvo počítalo s poklesem zaměstnanosti o pouhou desetinu procenta. Nyní již upravilo prognózu na -0,8 %. Naše prognóza prozatím nedoznala úprav a stále činí -0,7 %.
Nejzajímavější na závěr. Vzhledem k tomu, že ekonomové ministerstva financí „sedí u zdroje“ jsou pro laickou i odbornou veřejnost nejcennější odhady vývoje veřejných financí. Reforma nereforma deficity se prohlubují navzdory rostoucí složené daňové kvótě. Důvod je prozaický, nadále rostoucí podíl mandatorních výdajů. Ještě před pár dny ministr financí Bohuslav Sobotka veřejnost ujišťoval, že schodek veřejných rozpočtů očištěný o čisté půjčky a dotace transformačním institucím letos klesne pod 6 % HDP. Neklesne, říkají prognostici jeho resortu. V lednu ministerstvo financí odhadovalo letošní „jádrový“ deficit na 5,2 % HDP, nyní již mluví o 6,1 % HDP. Příčina tkví v mimorozpočtových fondech. Obvyklá praxe v českém fiskálním systému. Nyní si ovšem stěžuje i ministerstvo financí samotné. V doprovodném textu k čerstvé prognóze je doslova uvedeno: „Chování státních fondů znesnadňuje nejen tvorbu prognóz, ale bude také mít negativní dopad na kredibilitu fiskálního cílení.“ A má pravdu. Takto vykročit do začátku rozpočtové reformy není nejšťastnější. Věří ještě někdo, že napřesrok klesne deficit na čtyři procenta HDP?
David Marek, Patria Online