Jedenáctý rok existence České republiky přinesl dosud nejhorší údaje popisují stav trhu práce. Nejde jen o míru nezaměstnanosti, která je nejostřeji sledována, ale také o další ukazatele.
Podle dnes zveřejněných údajů z výběrového šetření pracovních sil ve 4. čtvrtletí loňského roku se celková zaměstnanost v ČR meziročně snížila o 1,4% (66,6 tis.) na 4.725,1 tis. osob. Počet zaměstnaných osob přitom klesl o 75,5 tis. (1,9%), řady podnikatelů se zaměstnanci se zúžily o 12,0 tis. (5,9%), zatímco živnostníků 27,6 tis. (4,9%) přibylo. Nezaměstnanost vzrostla o 39,5 tis. osob a míra nezaměstnanosti se posunula ze 7,3% na konci roku 2002 a 8,0% ve 3. čtvrtletí 2003 na 8,1%.
Protisměrný pohyb u zaměstnanců a živnostníků může signalizovat dvě věci. Prvním, idealistickým vysvětlením je zvýšení podnikavosti českých občanů. Relativní počet podnikatelů (vzhledem k celkové zaměstnanosti) by nám mohla závidět většina Evropy. Větší podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti vykazují ze zemí EU jen Řecko, Portugalsko, Itálie, Španělsko a Irsko. Druhým, poněkud více realistickým vysvětlením je vysoké daňové zatížení práce, kvůli kterému může být výhodné pracovat na živnostenský list místo zaměstnaneckého poměru.
Pokles zaměstnanosti v posledních dvanácti měsících reflektuje dva faktory. Prvním jsou strukturální změny v průmyslu, kde v některých odvětvích dochází ke zvyšování produktivity práce racionalizací počtu zaměstnanců a v jiných je pokles zaměstnanosti výsledkem dlouhodobého útlumu (textilní průmysl). Zpracovatelský průmysl loni opustilo 35,3 tis. osob. Druhým faktorem je přizpůsobení sektoru školství demografickému posunu. Ubývá dětí, ubývá i učitelů. Na vysokých školách se počty zaměstnanců téměř neměnily, ovšem školky a základní školy snížily počty zaměstnanců o 18,7 tis., střední školy o 10,3 tis. osob.
Obr.: Český trh práce v posledním desetiletí
Zdroj: ČSÚ, Patria Online
Negativní tendence na trhu práce nesignalizuje jen zvýšení míry nezaměstnanosti v loňském roce na 7,8% (podle ILO) ze 7,3% v roce 2002. Za pozornost stojí dlouhodobý (desetiletý) trend poklesu míry ekonomické aktivity (poměr ekonomický aktivních, tj. zaměstnaných+nezaměstnaných, na celkové populaci starší 15 let). Podle našich odhadů, k nimž přispěla dnešní data, se loni míra ekonomické aktivity snížila na 59,3% z 59,8% v roce 2002. V roce 1994 dosahovala 61,6%. Loni ke zvýšení počtu ekonomicky neaktivních přispělo zvýšení starobních (o 11,9 tis.) a invalidních (o 30,4 tis.) důchodců zároveň s vyšším zájmem o studium na středních a vysokých školách (o 25,3 tis. více studentů).
Kombinace klesající míry ekonomické aktivity a rostoucí míry nezaměstnanosti vedla k dalšímu snížení míry zaměstnanosti (podíl zaměstnanosti k populaci starší 15 let). Podle našeho odhadu loni klesla na 54,7% z 55,5% v roce 2002. V letech 1994 a 1995 přitom dosahovala míra zaměstnanosti 59%. Za posledních 8 let opustilo český trh práce téměř čtvrt milionu osob. Je zřejmé, že tento vývoj ovlivnil celkový výkon české ekonomiky. Na jedné straně sice máme rostoucí kapitálovou vybavenost a zvyšující se produktivitu práce, třetí faktor produkční funkce, práce, však klesá. Právě trh práce dnes představuje jednu z nejvýznamnějších bariér pro urychlení dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu. Ke zlepšení jeho fungování by přispělo snížení daňového zatížení práce, nadměrné regulace, jak v podobě existující legislativy, tak v podobě síly odborových organizací a odstranění pseudosociální regulace nájemného. Z dlouhodobého pohledu čeká trh práce také přizpůsobení demografickým změnám. V podstatě jde o spojené nádoby, kde protějškem je penzijní systém.
David Marek