komentář doplněn
Spotřebitelské ceny se v prosinci zvýšily o 0,2%. Meziroční míra inflace setrvala na 1,0%. Podle očekávání do vývoje celkové cenové hladiny nejvíce promluvilo zdražení potravin. Díky apreciaci kurzu koruny k dolaru pokračoval pokles cen pohonných hmot. V ostatních oddílech spotřebního koše byly cenové změny minimální.
Ceny potravin se počtvrté v řadě výrazně zvýšily. V prosinci stál nákup potravin odpovídající koši ČSÚ o 1,2% více než v listopadu. Vzhledem k ročnímu období není nijak překvapivé, že nejrychleji rostly ceny ovoce, zeleniny a brambor. Vyšší cenovky se ovšem objevily také u vajec, cukru, obilovin, mouky a pekárenských výrobků. Naopak pád cen vepřového zmírnil vzestup cenové hladiny potravin.
Benzín a nafta v průběhu prosince zlevnily o dalších 15-20 haléřů, čemuž pomohl zejména pád dolaru na devizových trzích. Zatímco průměrná cena ropy (Brent) v prosinci byla o 3,1% vyšší než v listopadu, průměrný kurz koruny k dolaru posílil o 3,7%. Tříměsíčnímu pádu cen pohonných hmot udělaly přítrž až vyšší sazby spotřebních daní.
Do prosincového vývoje indexu spotřebitelských cen promluvil také pokles cen alkoholických nápojů o 0,2%, o což se zasloužilo zhruba jednoprocentní zlevnění vína.
Loňský rok byl z pohledu vývoje inflace skutečně pestrý. V prvních pěti měsících byla meziroční inflace záporná či nulová. Z deflačního teritoria se české hospodářství vynořilo až v červnu. Ovšem již v červenci se deflace opět přihlásila o slovo. Definitivně jsme z jejího sevření unikli až v posledním čtvrtletí. Na rozdíl od předchozích let, loni zasáhly do cenového vývoje změny regulovaných cen a daní jen minimálně. Není divu, vypadl jeden z hlavních inflačních motorů, deregulace nájemného. Vládní eskapády v této oblasti vedly ke vzniku právního vakua znemožňujícího hýbat s regulovaným nájemným. Druhým důležitým faktorem byl pokles cen elektřiny, jež má ve spotřebním koši poměrně velkou váhu. A tak zatímco v roce 2001 přispěly regulované ceny k celkové inflaci 2,3 procentního bodu, v roce 2002 0,7 procentního bodu, loni jejich příspěvek dosáhl jen 0,2 procentního bodu. O pohyb cenové hladiny se loni postaraly hlavně změny cen potravin, pohonných hmot a sezónní vlivy patrné v cenách oděvů a rekreačních pobytů. Nejvíce se v loňském roce zvýšily ceny brambor (80,5%), vajec (35,5%), finančních služeb (34,9%), pečiva (30,4%) a másla (10,7%).
Poněkud jiný obrázek na inflační vývoj, než hlavní sada údajů, nabízí výpočet alternativních cenových indexů sledovaných za účelem identifikace skutečných inflačních tlaků. ČNB za tímto účelem sleduje korigovanou inflaci bez pohonných hmot, která je shodná s naším indexem jádrové inflace (CPI bez administrativních vlivů, potravin a pohonných hmot). Od začátku roku 2002 inflace měřená tímto ukazatelem neustále klesá. V průběhu loňského roku se snížila z 1,3% v lednu na nulu v prosinci. Byla-li někdy česká ekonomika na rozmezí inflace a deflace, pak se tak stalo právě minulý měsíc! V prosinci byly v české ekonomice nulové inflační tlaky, a to i navzdory rychle rostoucím reálným mzdám a spotřebitelské poptávce.
Nicméně měnová politika musí hledět notný kus dopředu - v případě ČNB je to horizont jednoho až jednoho a půl roku. V tomto horizontu by nicméně měla jádrová inflace postupně vyšplhat pouze ke 2%, což je úroveň obecně vnímaná jako cenová stabilita. Z pohledu ekonomických modelů lze vysvětlit nízkou úroveň jádrové inflace existencí rozdílu mezi potenciálem české ekonomiky a jejím aktuálním výkonem. Spekulace na brzké zvyšování úrokových sazeb se v tomto světle jeví jako odvážné. V našem scénáři nadále počítáme s možným zvýšením úrokových sazeb až v druhé polovině letošního roku, kdy bude ČNB porovnávat s inflačním cílem prognózy inflace na přelomu let 2005 a 2006.
Na hodnotách celkové inflace se ovšem výrazně podepíší změny sazeb spotřebních daní a přesuny ze snížení do základní sazby DPH. Na rozdíl od loňska také podraží elektřina a v úvodu roku také zemní plyn. Letošní rok by tak měl mít z pohledu cenového vývoje dva mezníky: leden a květen, kdy dojde ke změnám daňových sazeb. Třetím vrcholem letošního roku by mohla být obnovená deregulace nájemného. V polovině letošního roku by mohla inflace vyšplhat až ke 3,5%. Na závěr by se ovšem měla snížit ke 3,0%.
David Marek