Cenová hladina ve Francii se nevyvíjí tak příznivé jako v Německu nebo České republice. Zatímco německá inflace zůstává i v dubnu pod dvouprocentní hranicí optimality z pohledu Evropské centrální banky, francouzské ceny již delší dobu rostou limitním nebo vyšším tempem a duben není výjimkou. Minulý měsíc se podle dnešní zprávy francouzského statistického úřadu (INSEE) zvýšily ceny o 0,5% meziměsíčně a o 2,1% ve srovnání s minulým rokem. Většina ekonomů na trhu očekávala růst cen o 0,4%.
Evropské centrální bance, která minulý týden vyjádřila obavy o inflaci v Eurozóně, tak přibývají další starosti i ve Francii. Jednou z hlavních příčin znepokojení z budoucího růstu cenové hladiny byly zatím mzdové tlaky v důsledku stávek odborů IG Metall v Německu, nyní se k nim přidává v menší míře i vývoj ve Francii. Nicméně francouzská inflace je stále naštěstí pod průměrem Eurozóny – dubnová inflace v regionu se odhaduje na 2,2% po březnovém růstu o 2,5%.
Vývoj na termínovém trhu indikuje zvýšení úrokových sazeb ECB do září. Cena 3měsíčního Euribor kontraktu s dodávkou v červnu činí 3,57%, tj. o 0,32% nad hlavní refinanční sazbou ECB, a zářijový kontrakt stojí dokonce 3,85%. I když bude muset dojít ke zvýšení sazeb, ECB by měla ještě podpořit ekonomiku (podobně jako Fed v USA), když HDP vzrostl v Eurozóně v 1Q narozdíl od USA jen o 0,2% až 0,5% a ve druhém čtvrtletí se očekává jen mírná akcelerace na 0,4% až 0,7%.
Jaké byly hlavní faktory růstu cen ve Francii? Pohyby cenové hladiny vykazují stejné rysy ve všech evropských ekonomikách, Francie není výjimkou – energie meziměsíčně podražily o 2,4%, ostatní komponenty spotřebitelského koše zůstaly nezměněny nebo mírně rostly. Inflace bez zahrnutí čerstvých potravin, energií a regulovaných cen činila v dubnu meziměsíčně +0,1%.
Radim Krejčí