Rozpočet Evropské unie je poměrně malý. Loni centrální evropské úřady utratily necelých 100 miliard euro, letos by to mělo být 102 miliardy, což je jen 1,15% HDP celé Evropské unie (v českých podmínkách to odpovídá tak 25 miliardám korun, což je mnohem méně než například rozpočet ministerstva vnitra). Z těchto peněz jde 44 miliard na společnou zemědělskou politiku, 28 miliard na strukturální fondy a další programy spotřebují 24 miliard.
Pouhých 6,5 miliardy jde na výdaje spojené s rozšířením Evropské unie o 10 nových členů. Do roku 2006 by však výdaje na rozšíření měly vzrůst na zhruba 16 miliard. Přesná výše bude záviset na „absorpčních schopnostech“ nových členů, tj. na tom, kolik prostředků z fondů EU dokáží získat. Evropská komise nyní počítá s tím, že nové členské země budou v prvních letech získávat zhruba 70-80% prostředků, na které by měly teoreticky právo. Největší prostředky poplynou do strukturálních fondů (až polovina veškerých výdajů EU v nových členských zemích), dále do zemědělství (2 miliardy euro příští rok, více než 4 miliardy v roce 2004). Nové země si vymohly i přímé dotace z rozpočtu EU, které mají zajistit, že pro žádná země nebude do rozpočtu přispívat více, než kolik z něj bude odvádět. Na tyto dotace půjde příští rok 1,2 miliardy eur, postupně bude však částka klesat.
Pro Českou republiku to bude znamenat, že v roce 2004 by měla z rozpočtu EU získat 170 milionů eur (téměř 5,5 miliardy korun) na strukturální projekty, 100 milionů eur (3 miliardy korun) na zemědělství a 300 milionů eur (téměř 10 miliard korun) v dotacích. Celkem bychom měli příští rok z rozpočtu EU získat 800 milionů eur (25,5 miliardy korun). Do rozpočtu EU naopak odvedeme cca 623 milionů eur (20 miliard korun).
Zdálo by se tedy, že čistá rozpočtová bilance bude již od příštího roku pozitivní. Skutečné náklady budou ale vyšší než jen samotný odvod do rozpočtu EU. Celkem „ztratí“ české veřejné rozpočty příští rok 1,5 miliardy eur (50 miliard korun), třetina z toho však bude způsobena časovým posunem v platbách DPH a není tak ve skutečnosti „ztracena“ ale jen „odsunuta“ do dalších let.
Skutečná čistá pozice pro české veřejné rozpočty tak bude sice stále negativní, ale jen v řádu cca 340 milionů eur, tj. necelých 11 miliard korun. Pro nekritické zastánce vstupu do EU, kteří očekávali, že po vstupu nám budou z Bruselu posílat peníze, to může být zklamání, ale jako cena za lístek do lepší společnosti to není špatné.
Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK