V jednom z minulých článků byly tématem názory hlavního ekonoma a "stratéga" investiční banky Morgan Stanley Stephena Roache. Člověka, kterému jeho kolegové odstranili znaménko plus na klávesnici, protože jej vzhledem ke konzistentně medvědím názorům poměrně málo využíval. Člověka, jehož navzdory poměrně chmurným prognózám poslouchá celý svět. Člověka, který se po určité době znovu rozhodl "provětrat" svou medvědí náladu.
Podle jeho názoru - který je jako obvykle v protikladu k oficiálně publikovaným informacím - je ekonomické oživení "poloprázdnou sklenicí". Jako první příklad uvádí překvapivě silnější údaj o americkém hrubém domácím produktu (publikovaném 31. července na hodnotě 2.4% proti očekávaným 1.5%). Na první pohled naprosto excelentní výsledek. Na druhý pohled už ne. V absolutním vyjádření se nejednalo o žádný zázrak - hlavním důvodem byla především skepse ekonomů a analytiků na Wall Street, kteří výrazně snížili svá očekávání ve světle anemického ekonomického růstu. Druhý důvod je snadno doložitelný - během prvních sedmi čtvrtletí tohoto "oživení" byl růst HDP na průměrné úrovni 2.6%. Pro porovnání, během prvních sedmi čtvrtletí v posledních 6 cyklických oživeních tento růst dosáhl 5.4% - skoro dvojnásobek nynější hodnoty (v prvních sedmi čtvrtletích následujících po poslední recesi let 1990-1991 byl růst HDP 3.1%).
Druhým významným faktorem byl "statistický šum", zakomponovaný do posledního údaje o HDP. Růst výdajů na zbrojení (44% na roční bázi) představoval plných 70% celkového růstu hrubého domácího produktu USA. Pomineme-li možnost začátku dalšího vojenského konfliktu, tento faktor je nejspíše jednorázový. Plných 54% růstu investic do počítačů a periferií představovalo téměř veškerý růst firemních investic. Na druhé straně je doloženo, že 83% tohoto růstu je především díky totálnímu kolapsu cen hardware a IT produktů. Ve stálých cenách tak růst investic do IT představoval pouhých 7.1% celkového nominálního růstu HDP.
Na druhé straně však výdaje a spotřeba domácností vzrostly v meziročním vyjádření o 3.3%, výrazně nad 1.9% p.a. zaznamenanými v předchozích dvou čtvtletích. Valná většina výdajů je však v oblasti zboží dlouhodobé spotřeby, jehož podíl na reálném HDP dosáhl cca 11% - další růst tohoto podílu je velmi nepravděpodobný.
Jedním z posledních argumentů Stephena Roache je však faktor, který v rámci FED přitahuje největší pozornost - trh pracovních sil. Plných 20 měsíců po "oficiálním" začátku oživení jede americký stroj na vytváření pracovních sil stále na neutrál. Od listopadu 2001 (podle National Bureau of Economic Research konec recese ve Spojených státech) ztratil sektor služeb 1.2 milionu pracovních míst. Opět pro porovnání - v prvních 20 měsících posledních 6 cyklických oživení soukromý sektor generoval průměrně 2.8 milionu nových pracovních pozic. Jinými slovy, nyní jsme cca 4 miliony pracovníků za obvyklým vývojem. Fráze "jobless recovery" se stává čím dál tím častější.
Petr Žabža