Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Konec sezóny nízkých úrokových sazeb?

Konec sezóny nízkých úrokových sazeb?

23.4.2003 18:30
Autor: 

Tento čtvrtek bude bankovní rada ČNB opět rozhodovat o úrokových sazbách. Před centrálními bankéři navíc bude na stole ležet velká situační zpráva včetně oficiálních verzí nových prognóz inflace a hospodářského růstu. Ještě před několika týdny byly spekulace na další snížení úrokových sazeb natolik rozsáhlé, že tříměsíční PRIBOR klesl na 2,34%, šestiměsíční a roční PRIBOR shodně na 2,27%. Poté však přišla série vystoupení členů bankovní rady v médiích zvyšujících pravděpodobnost, že sazby nebudou dále klesat. 17. března si viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer postěžoval, že finanční trhy podceňují snahu centrální banky hledět více kupředu a trh by se měl naopak začít připravovat na okamžik, kdy sazby začnou zvyšovat (Niedermayer: nastal čas na úvahu o zvýšení sazeb). O deset dní později guvernér ČNB Zdeněk Tůma uvedl, že poslední data o hrubém domácím produktu nevytváří prostor pro další snížení úrokových sazeb, neboť odpovídají makroekonomické prognóze ČNB, na jejímž základě ČNB snížila úrokové sazby na konci ledna (ČNB: nečekaně nízký růst HDP ve 4Q se odrazil v měnové politice již v lednu). Naposledy schladil spekulace minulý týden viceguvernér Oldřich Dědek (Dědek: analytici podceňují inflační tlaky spojené se zvýšením daní ... není prostor pro snížení sazeb). Podle něj by čerstvá prognóza inflace z dílny ČNB již měla zahrnovat dopady zvýšení sazeb nepřímých daní. Při zvýšení očekávané inflace podle něj ČNB sotva může snižovat úrokové sazby. Po shrnutí nejvýznamnějších příspěvků do diskuse o úrokových sazbách od samotných centrálních bankéřů asi není potřeba dalších analýz. Situace se zdá být poměrně jasná. Zástupci ČNB začali používat nezvykle jasných formulací … možná proto, že jí finanční trhy doposud příliš nerozuměly (viz analýza "Jak rozumí finanční trhy České národní bance").

Nicméně podívejme se na otázku úrokových sazeb také z pohledu fundamentálních ekonomických faktorů. Klíčovým parametrem pro nastavení úrokových sazeb je relace měnových podmínek a prognóz inflace a růstu HDP. Co se týče prognózy HDP, zvýšila se rizika jejího dalšího poklesu přicházející především ze zahraničí. Mezinárodní měnový fond, OECD a Evropská komise nedávno snížily své odhady letošního růstu v Německu i celé eurozóně. Tento faktor ještě nemohl být zahrnut v lednové prognóze ČNB. Pokud tedy ČNB zahrne tyto informace do svého odhadu, měla by se prognóza růstu HDP pro letošní rok snížit. S rozšířením mezery výstupu by měla klesnout i prognóza inflace. Stejným směrem by prognózu inflace mohl posunout pokles cen ropy na světových trzích. Nicméně avizované zahrnutí dopadů změn sazeb nepřímých daní by mělo převážit a prognóza inflace by se měla pohnout směrem vzhůru. V lednové prognóze inflace dopady změn daní zahrnuty nebyly vzhledem k tomu, že nebylo jasné, kdy k nim dojde. Poněkud paradoxní je, že zatímco ČNB se rozhodla do dubnové prognózy již změny daní zařadit, Poslanecká sněmovna vládní návrh na zvýšení spotřebních daní u lihu a tabáku zamítla. To ovšem není jediné úskalí. Změny daňových sazeb jsou vyjmenovány ve výjimkách z plnění inflačního cíle, což znamená, že bude-li inflace (správněji prognóza inflace) převyšovat inflační cíle a důvodem budou změny daňových sazeb, neměla by ČNB reagovat zpřísněním měnové politiky. Podle členky bankovní rady Michaely Erbenové jsou „pohyby cen v důsledku těchto administrativních opatření jasným kandidátem na uplatnění výjimky" (Erbenová: Pokles cen je jen dočasný a nezpůsobí výraznější potíže). Jenže celá situace se řádně zašmodrchala. Viceguvernér ČNB Oldřich Dědek se však obává zvýšení inflačních očekávání a aplikací institutu výjimek z plnění inflačního cíle nepospíchá. Jinými slovy, růst inflace díky administrativním opatřením by měl být kompenzován přidušením tržních inflačních tlaků, čili za vyšší daně můžeme teoreticky zaplatit dvakrát: vyššími cenami a vyššími úrokovými sazbami. Otázkou je, zda má existence výjimek z plnění inflačního cíle smysl. Obavy z vývoje inflačních očekávání, mohou být vždy výmluvou pro jejich neuplatnění. Po odhlédnutí od tohoto problému je nutné porovnat prognózu jádrové inflace (čistá inflace bez potravin a pohonných hmot) s měnovými podmínkami. Podle našich projekcí by se měla jádrová inflace na začátku příštího roku vrátit k hodnotám, kde se pohybovala v první polovině loňského roku. Díky snížení prognóz růstu německého hospodářství a ekonomiky eurozóny se ovšem trajektorie budoucí jádrové inflace posunula mírně dolů. Při původně plánovaném příspěvku administrativních cenových změn by se celková inflace vrátila do spodní poloviny cílového koridoru. K uvolnění měnových podmínek navíc nyní dochází prostřednictvím směnného kurzu. V dubnu poprvé po 30 měsících nominální efektivní kurz koruny meziročně oslabil! K reálné depreciaci dále přispívá záporný inflační diferenciál. Díky zvýšení inflačních očekávání na jeden rok dopředu se také snížily ex-ante reálné úrokové sazby.

Analýza současného a očekávaného hospodářského vývoje prozatím nenaznačuje nutnost změny úrokových sazeb. Jak bylo uvedeno, k podobnému závěru směřují také někteří členové bankovní rady. Dosud je vše v pořádku. Nejasnost ohledně uplatnění výjimek z plnění inflačního cíle je ovšem alarmující. Schopnosti analytiků porozumět chování centrální banky rozhodně nepřidá.

David Marek


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
26.2.2017
10:16Víkendář: Podnikatelský model Islámského státu kolabuje
25.2.2017
16:37Jak zabránit tomu, aby se technologie nestaly úhlavním nepřítelem
12:14Pár slov o dluhu: Letos dosáhne nového maxima 44 bilionů dolarů
7:54Víkendář: Katastrofy jako ekonomický lék?
24.2.2017
22:05Wall Street zakončila v zelených číslech. Hewlett Packard - 6,9 %
21:59Daniel Křetínský ovládl 94% podíl v EPH a do dceřinné firmy vstupují Macquarie
19:01To si snad děláte srandu
17:37Týden na měnách: Francouzská politika hýbe eurem  
17:23Pražská burza "odnesla" špatnou náladu investorů. Při nadprůměrných objemech ztratila 1,25 %
17:13Týden technicky: Zlato prorazilo technickou úroveň 1 250 USD za unci
16:47Přesun zájmu od rizika k bezpečí podpořil dluhopisy, jen a drahé kovy  
15:50Softbank a Foxconn budou mít společný podnik. Na investice
15:18Bitcoin na historických maximech. V březnu by mělo být jasno, zda SEC povolí ETF
14:19Fortuna může spustit online ruletu. Pro akcie to je lehce pozitivní, říká analytik Patria Finance
13:11Zlato je nejvýše od Trumpova týdne vítězství
11:46RBS se blíží desetiletce ročních ztrát v hospodaření, změna má přijít v roce 2018
11:26Čína: Více technologických firem do IPO má zatraktivnit akciový trh
10:53Evropa na konci týdne ztrácí, Vivendi po výsledcích -6 %
10:38Americká investiční atraktivita proti lepšímu výhledu rozvíjejících se ekonomik
10:36AKAT: Majetek v podílových fondech stoupl o 50 miliard na 432 mld. Kč

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data