Tento čtvrtek bude mít bankovní rada ČNB na stole opět otázky spojené s měnovou politikou. Sníží úrokové sazby? Bude i nadále intervenovat na devizovém trhu? To jsou asi dvě hlavní otázky, na něž se soustředí pozornost.
Poslední jednání bankovní rady o měnové politice skončilo jen těsným odhlasováním snížení úrokových sazeb ČNB o 25 bazických bodů. Většina trhu tento výsledek očekávala, část ovšem spekulovala na pokles sazeb o 50 bodů. Zhodnotit všechny faktory vstupující do rozhodovacího procesu bankovní rady není jednoduché, ani pro členy bankovní rady ani pro nezávislé analytiky. Právě proto vznikají nejrůznější modely reakčních funkcí a indikátory měnových podmínek. Pozice nezávislých analytiků je komplikovanější v tom, že jejich cílem není sestavení modelu podle vlastních představ, ale snaha sestavit model odpovídající aktuální měnové autoritě. Analytik by se tak měl vyvarovat tvrzení, kam by se měly úrokové sazby pohnout, ale měl by se omezit na odhad, kam se sazbami pohne centrální banka.
Například v USA je zřetelný rozdíl v rozhodování FOMC v období Paula Volckera a Alana Greenspana a v předchozí éře. Zdá se, že podobným zlomem prošla česká měnová politika při poslední výměně vedení ČNB. Od konce roku 2000 lze vystopovat podobnost mezi námi odhadnutou reakční funkcí ČNB a skutečným vývojem úrokových sazeb. A co nám říká zhodnocení měnových a ekonomických podmínek tentokrát?
Poslední snížení úrokových sazeb zbrzdilo růst reálných (ex-ante) úrokových sazeb. Směnný kurz se uklidnil a bublina příliš rychlé apreciace by se při stabilitě kurzu, o což se ČNB vehementně snaží intervencemi na devizovém trhu, mohla v následujících měsících postupně vypustit. Měnové podmínky by se tak mohly částečně zmírnit. Na straně druhé máme projekce inflace na spodní hranici cílového pásma a úroveň produkce pod úrovní potenciálního produktu. V horizontu transmise měnové politiky do reálné ekonomiky by ovšem mělo dojít ke zrychlení hospodářského růstu a od roku 2004 by se mohla produkční mezera opět uzavírat. Aktuální měnové podmínky se zdají být vyvážené s očekávaným vývojem české ekonomiky. Závěr tedy zní, že nás pravděpodobně čeká několikaměsíční období stability nominálních úrokových sazeb. Poslední měsíc se navíc neobjevily žádné natolik zásadní informace, aby ČNB byla nucena přehodnotit své odhady a rychle zasáhnout. Nejpravděpodobnějším závěrem čtvrtečního zasedání bude rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb beze změny a pokračování intervencí na devizovém trhu v případě apreciačních tendencí. Pokud nedojde k dalšímu odložení oživení ekonomiky EU a opakovanému nájezdu spekulantů na českou měnu, mohly by se v příštím roce úrokové sazby opět vydat směrem vzhůru.
David Marek