Komentář doplněn
Průměrná mzda v české ekonomice vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 7,5% na 16 218 Kč. Při průměrné inflaci 4,3% se tak průměrná mzda reálně zvýšila o 3,1%. Rychleji rostly mzdy v nepodnikatelském sektoru, kde se průměrná mzda zvýšila meziročně o 9,5%, reálně o 5,0%, na 15 186 Kč. V podnikatelské sféře činila průměrná mzda 16 476 Kč, což znamená přírůstek o 7,0%, tj. reálné zvýšení o 2,6%. Za celý loňský rok se průměrná mzda zvýšila o 8,5%, tj. reálně o 3,6%.
Připomeňme, že ve 3. čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 8,9%, reálně o 3,3%. Očekávané zpomalení růstu nominálních mezd v české ekonomice naznačovaly dílčí údaje o mzdách v průmyslu a stavebnictví, kde máme k dispozici měsíční data. Zatímco v průmyslu činilo meziroční zvýšení mezd ve 3. čtvrtletí 6,1%, ve 4. čtvrtletí se mzdy zvýšily o 5,3%. Ve stavebnictví byl trend obdobný: 7,7% ve 3. čtvrtletí, a 6,6%. ve 4. čtvrtletí.
Z pohledu zaměstnanců je zpomalení růstu mezd špatnou zprávou. Z pohledu měnové politiky je však přizpůsobení růstu mezd vývoji produktivity práce nanejvýš žádoucí. Nadměrný růst mezd by mohl vést k expanzi spotřebitelské poptávky vedoucí ke vzniku inflačních tlaků. Z tohoto pohledu jsou údaje o mzdách důležitější než aktuální informace o inflaci.
A jak hodnotit aktuální údaje. Porovnejme růst průměrné reálné mzdy s vývojem produktivity práce. Protože nemáme k dispozici údaje o hrubém domácím produktu, jež potřebujeme k výpočtu produktivity práce, musíme se spolehnout na náš odhad. Prozatím očekáváme zvýšení HDP ve 4. čtvrtletí o 2,5%. Počet zaměstnaných osob se změnil nevýznamně, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, takže růst produktivity práce můžeme očekávat také blízko této hodnoty. Očekávané zvýšení produktivity práce tedy téměř odpovídá růstu reálných mezd v podnikatelské sféře. V nepodnikatelské sféře rostly mzdy rychleji, ale tam nejsou určovány tržními vlivy, ale poněkud podivnou mzdovou politikou státu, kdy v jednom roce mzdy téměř stagnují (v roce 2000 se zvýšily o 2,8%) a v roce následujícím rostou dvouciferným tempem (v roce 2001 o 10,0%).
Postupné zpomalení růstu mezd neznamená pro českou ekonomiku hrozbu. Reálné zvýšení mezd je sice slabší než v úvodu roku, stále však vyšší než v roce 2000. Růst spotřeby domácností by se tak měl udržet na mírných hodnotách zajišťujících udržení růstu hrubého domácího produktu bez dodatečných inflačních tlaků a zátěže pro obchodní bilanci. ČNB tyto údaje o mzdách umožňují pokračovat v politice nízkých úrokových sazeb.
David Marek