Vývoj ve vyjednávání o splácení ruského dluhu nabral pozitivní obrat. Ministr financí Jiří Rusnok a náměstek ministra financí Ruské federace Sergej Kolotuchyn dnes podepsali mezivládní smlouvu o umoření části ruského dluhu vůči ČR. Ruský dluh činí 3,6 mld. USD a dnešní dohoda se týká 2,5 mld. USD, tj. zhruba 95 mld. Kč. Pohledávku za Ruskem odkoupí firma Falcon a zaplatí za ní českému státu 20 mld. Kč. Firma Falcon se potom bude snažit získat prostředky od ruské vlády, která by měla splácet dodávkami elektřiny. Falcon jí bude moci vyvézt a prodat do zahraničí (mimo ČR).
Dvacetiprocentní výtěžnost pohledávek z pohledu českého státu se sice nezdá nijak oslňující, ovšem v případě ruských dluhů je i toto úspěch. Zvláště při dlouhodobém nesplácení Ruska a štědrém odpouštění Pařížského klubu.
Pro devizový trh a vývoj kurzu koruny bude důležité, kdy a jakým způsobem získá prostředky z prodeje elektřiny firma Falcon. Pokud bude inkasovat prostředky v dolarech či jiné směnitelné měně, bude důležité, kdy je bude konvertovat do korun. Je zřejmé, že by se mělo jednat o částku ve výši minimálně 20 mld. Kč, pravděpodobně však více. Jinak by se firmě Falcon účast na vymáhání ruského dluhu nevyplatila. Takový objem finančních prostředků by určitě rozhýbal kurz koruny směrem k dalšímu posílení.
Ač lze výsledek vyjednávání posuzovat jako dílčí úspěch, nelze se podobně nekriticky dívat na způsob využití tohoto mimořádného příjmu. Zahrnutí do státního rozpočtu za účelem úhrady běžných výdajů sice sníží schodek rozpočtu v příštím roce, ale co v letech následujících? Zařazování mimořádných příjmů do rozpočtu pouze oddaluje potřebné fiskální reformy. Až vyschnou privatizační příjmy a podobné mimořádné příjmy, mohly by schodky veřejných rozpočtů bez nezbytných změn eskalovat do nebezpečně vysokých úrovní.
(David Marek)