Centrální banka nás trochu zaskočila. Inflační cíl byl oznámen dříve, než
se očekávalo, a samotný způsob cílování inflace doznal důležité změny.
Guvernér ČNB včera v podvečer oznámil, že ČNB přechází od příštího roku na
cílování celkové inflace a pro konec roku 2002 byl zvolen interval 3% až
5%. Inflační cíl byl již schválen také vládou. Zároveň guvernér oznámil,
že pro rok 2005 počítá ČNB s inflačním cílem ve výši 2% až 4% s tím, že v
letech 2003 a 2004 by měly inflační cíle sledovat klesající trajektorii.
Výše inflačního cíle není ani tak velkým překvapením jako odvaha přejít k
cílování celkové inflace. Tento krok hodnotím jednoznačně pozitivně.
Veřejnost čisté inflaci nerozuměla nebo rozuměla jen velmi omezeně. Při
tom důležitým prvkem cílování inflace je psychologický vliv na inflační
očekávání. S trochou nadsázky lze říci, že vliv na inflační očekávání je
hlavní zbraní centrální banky proti inflaci v režimu cílování inflace.
Celková inflace vystupuje v mnoha kontraktech a je častěji používána jako
měřítko při mzdových či jiných obchodních jednáních.
I ve světě je obvyklejší cílovat index spotřebitelských cen a jeho
deriváty ("core inflation"; v českém případě čistá inflace či jádrová
inflace) jsou sice také počítány a uváděny, ale slouží spíše k analytickým
účelům centrálních bank.
Navíc při porovnání dosavadních inflačních cílů, vývoje celkové inflace a
čisté inflace ukazuje, že celková inflace se pohybovala blíže zvoleným
cílům.
Volba výše zvoleného inflačního cíle odráží kompromis mezi dvěma vlivy.
Prvním z nich je nutnost dodržet dezinflační trajektorii. Při vyhlašování
inflačního cíle pro konec letošního roku, jež proběhlo loni v dubnu, ČNB
uvedla, že cíli pro čistou inflaci ve výši 2% až 4% odpovídá celková
inflace ve výši 4,3% až 5,8%. C9l pro rok 2002 je tedy výrazně nižší. Pro
centrální banku je důležité zvolit menší nebo stejně velký inflační cíl,
aby nevyslala veřejnosti signál, že umožní a bude tolerovat vzestup
inflace.
Druhým faktorem, který ČNB musela vzít v potaz, je akcelerace
hospodářského růstu. Prozatím je růst ekonomik veden především investiční
poptávkou. Lze však očekávat, že dříve či později začne růst také
spotřebitelská poptávka, se kterou můžou přijít také inflační tlaky. Při
takovém scénáři by se ČNB vystavila do obtížní situace, kterou by musela
řešit zpřísněním měnových podmínek, tj. zvyšováním úrokových sazeb.
Zvolený inflační cíl jí však poskytuje větší prostor pro stabilizaci
měnových podmínek, než cíle ambicióznější.