Velkoobchodní ceny v Německu se v říjnu meziměsíčně zvýšily o 0,2%. V meziročním srovnání vzrostly velkoobchodní ceny o 7,4%, což je nejvyšší růst od února 1982. Loni v říjnu přitom činila meziroční inflace pouze 1,5%. Bez započtení ropných produktů by ale růst cen na velkoobchodní úrovni činil v meziročním srovnání jen 3,6%.
Německo stejně ostatní země doplácí na vývoj ropných cen. V ČR se velkoobchodní ceny ropy a ropných produktů zvýšily v září meziročně o téměř 47%, díky čemuž se index cen průmyslových výrobců vyhoupl na současných 5,9%. Jednoduchý propočet ukazuje, že zvýšení cen v průmyslu koksování a rafinérského zpracování ropy se na tomto čísle podílí 1,8 procenty. Navíc efekt vysokých cen nerostných paliv se postupně přelévá do ostatních produkčních cen a posléze také do cen spotřebitelských.
Ani vyhlídky budoucího vývoje cen ropy a tudíž také produkčních a spotřebitelských cen nejsou příliš pozitivní. Ceny ropy rychle vstřebávají informace o nízkých zásobách ropy a ropných produktů. Po úterní zprávě Amerického ropného institutu (API), podle které se zásoby topného oleje v USA minulý týden snížily o 665.000 barelů, se ceny ropy opět vydaly prudce vzhůru a v průběhu obchodování se cena prosincového kontraktu na americkou "lehkou" ropu (WTI) na okamžik zvýšila až na 35,13 USD. Opět se začaly objevovat odhady počítající pro příští rok s cenou ropy kolem 40 USD/barel. Pokud by se tyto scénáře naplnily, centrálním bankéřům by přibyly další vrásky na tváři. Inflace v Evropě již dnes přesahuje inflační cíl stanovený Evropskou centrální bankou (2%). Ohrožen by mohl být také inflační cíl České národní banky, neboť čistá inflace, jež je základním měřítkem pro postoj ČNB, zahrnuje také ceny energií. Neochota členských zemí OPEC, vysoké využití současných těžebních kapacit a nepříznivé zimní počasí by mohly přispět k dalšímu zvyšování sazeb v Eurozóně a uspíšit očekávané zvýšení sazeb v České republice.
(David Marek)