Jednou ze základních podmínek úspěšného rozvoje každé firmy je přístup k financování. Bez „cizích“ peněz je každý projekt odsouzen k neúspěchu, pokud ho tedy nefinancuje ze svých soukromých peněz třeba Bill Gates…
V řadě studií se proto používá jako měřítko „hloubky“ finančního trhu podíl celkových úvěrů na HDP. Například v eurozóně je tento podíl cca 160 % HDP. Ve všech nových členských zemích je celkový objem úvěrů mnohem nižší: Například v Lotyšku je „napůjčováno“ jen cca 20 % HDP, v Maďarsku necelých 40 % HDP, ve Slovinsku 50 % HDP a nejvyšší podíl úvěrů na HDP mělo v roce 2002 Česko a Slovensko s podíly okolo 70 % HDP. Dalo by se tedy říci, že tyto země nemohou udělat chybu, když se budou snažit podíl úvěrů zvýšit.
Bohužel, skutečnost bývá většinou komplikovanější. Například Česká republika názorně ukazuje, že relativně vyšší podíl úvěrů může být i nevýhodný, pokud je významná část těchto úvěrů pochybné kvality . Dodnes tak splácíme úvěry, které české banky rozdávaly v polovině 90. let.
Podrobnější výzkum role úvěrů v ekonomice potvrzuje tuto českou zkušenost. Zvyšování objemu úvěrů má pozitivní vliv na růst ekonomiky až v okamžiku, kdy instituce finančního trhu dosáhnout určitých standardních parametrů a finanční trhy přestanou být místem, kde se okrádají investoři. Italský ekonom Coricelli odhadl, že samotný růst úvěrů, není-li podpořen silnými institucemi, má na ekonomický růst dokonce záporný vliv. Zvýšení tempa růstu objemu úvěrů o 1 % vede, podle odhadu Coricelliho, ke zpomalení ekonomiky o cca 0,1 %. Pokud je ale růst objemu úvěrů doprovázen zlepšováním institucí finančního trhu, jeho vliv na ekonomiku se změní a po dosažení standardní úrovně rozvoje finančních trhů může dodatečné urychlení tvorby úvěrů o 1 % zvýšit růst HDP až o 0,15 %.
Ukazuje se tedy, že „institutions matter“. Ačkoliv většina z nás o tom přesvědčovat nepotřebuje, neb si zažila, jak špatné instituce vedou ke špatným výsledkům, je hezké mít tuto hypotézu potvrzenou.
Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)