Odhadovat měsíční data o zahraničním obchodu je čím dál ošidnější záležitostí, jak nás o tom přesvědčily předchozí měsíce, přesto se o to musíme stále znovu pokoušet. Co vede k nestabilitě a obtížnosti odhadů u tohoto makroekonomického ukazatele? Hlavním důvodem je struktura dovozu, kde nejvyšší dynamiku vykazují dovozy investičního zboží, jež na rozdíl od spotřebního zboží či surovin vykazuje větší nerovnoměrnost v jednotlivých měsících. Zatímco saldo např. u potravin se od začátku roku v jednotlivých měsících pohybovalo v intervalu 1,6 - 2,0 mld. Kč, schodek v obchodu se surovinami (včetně paliv) 7,2 - 9,6 mld. Kč, u strojů a přepravních zařízení je volatilita podstatně vyšší: +3,6 až -4,7 mld. Kč.
Pro srpen očekáváme schodek ve výši 12 mld. Kč. Hlavní příčinu schodku lze opět hledat v akcelerující domácí investiční poptávce, o čemž svědčí údaje o hrubé tvorbě fixního kapitálu v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku, kdy se meziročně zvýšila o 5,7%, resp. 9,3%. Jaký bude výhled budoucího vývoje investiční poptávky a tedy i dovozu investičního zboží ze zahraničí nám napovídají údaje o přímých zahraničních investic. Příliv kapitálu v této formě v letošním roce opět zesílil. V 1. Pololetí loňského roku činil objem přímých zahraničních investic v ČR 84 mld. Kč, letos již 89 mld. Kč. Zčásti jsou investiční potřeby uspokojovány domácí produkcí, značná část je však dovážena, což se promítá do vysoké dynamiky dovozu investičního zboží. V průběhu prvních sedmi měsíců letošního roku se dovoz strojů a přepravních zařízení meziročně zvýšil o 26,5%.
Oživení domácí ekonomiky se promítá také do vyšší spotřeby surovin a materiálů. Reálné saldo, očištěné o cenové změny, se letos doposud prohloubilo ve srovnání s loňským rokem o 21% především díky výrazně vyššímu objemu dovozu. Ze stejných důvodů se prohloubilo také saldo v obchodu s chemickými produkty.
Naopak spotřebitelská poptávka, ač také urychlila své tempo růstu, prozatím nezatěžuje obchodní bilance více než v předchozím roce.
Rizikovým faktorem pro vývoj obchodní bilance a běžného účtu platební bilance je zpomalení hospodářského růstu v zemích EU a především v Německu. Tento region je hlavním odbytištěm českého vývozu a zpomalení růstu poptávky na tamních trzích by se mohlo promítnout také do zpomalení růstu poptávky po českém zboží. Předchozí údaje o vývoji vývozu do Německa tento trend potvrzují. Zatímco na začátku činil roční přírůstek vývozu do Německa zhruba 15%, v červnu se již vývoz snížil o 2% a v červenci se zvýšil pouze o 3%.
Za celý letošní rok očekáváme schodek obchodní bilance ve výši 140 až 145 mld. Kč, což představuje zhruba 7% hrubého domácího produktu.
(David Marek)