ČNB by měla “podstatným způsobem” zvýšit sazby, aby udržela inflaci u cíle v situaci rychlého růstu HDP a současně odhadovaného vývoje cen. Řekl to dnes viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer v rozhovoru pro agenturu Financial.
Niedermayer také řekl, že se banka nemůže spolehnout na to, že posilování koruny bude mít stejný chladivý efekt na inflaci jako v minulosti, v souvislosti se změnami ve struktuře ekonomického růstu, který je nyní tažen rostoucí domácí poptávkou a ne přílivem zahraničních investic jako v minulosti.
Pokud však eurozóna a ostatní velké ekonomiky ponechají úrokové sazby níže, než se očekává, aby čelily očekávané úvěrové tísni, mohlo by to podpořit korunu a pomoci do jisté míry omezit růst inflace. “V situaci, ve které se česká ekonomika nyní nachází, by měly být úrokové sazby vyšší,” řekl Niedermayer a dodal, že “vzhledem k tomu, že se inflace blíží našemu cíli (3 %), přiměřená úroveň úrokové sazby by měla být podstatně výše.”
“Ani s inflací kolem 2,5 % a ekonomikou rostoucí současným rychlým tempem si nemyslím, že bychom mohli mít úrokové sazby, které začínají číslicí dvě nebo které by mohly dlouhodobě setrvat na 3,0 %,” řekl Niedermayer, který je všeobecně považován za zastánce přísnější měnové politiky. “V minulosti koruna posilovala a to v ekonomice tlumilo inflační tlaky. Nyní se koruna vrátila vůči k euru na kolem 28, ale zůstává daleko od svého rekordního maxima, a tak i stabilní kurz vytváří inflačnější prostředí než jsme viděli v minulosti,” řekl Niedermayer.
“Toto je odlišná situace, kdy by i posilující měna měla mít menší ochlazující efekt na inflaci, než když byla ekonomika dříve tažena investicemi,” dodal. “Ochlazení inflačních tlaků prostřednictvím zhodnocování měny, dané nízkými úrokovými sazbami a vysokým úrokovým diferenciálem, je méně pravděpodobné,” uvedl dále Niedermayer. “V poslední době jsme viděli, že úrokový diferenciál je příliš vysoký, takže začíná vyvíjet tlak na korunu,” podotkl viceguvernér.
Niedermayer dále řekl, jedním z faktorů, které by mohly mít vliv na změnu měnové politiky v příším čtvrtletí, by mohl být podstatný obrat ve směru pohybu sazeb v eurozóně, plynoucí ze současné volatility na americkém úvěrovém trhu. “Pokud velké ekonomiky reagují na destabilizaci na finančních trzích snižováním sazeb nebo ponecháním sazeb níže , než očekává trh, bude to mít vliv na úrokový diferenciál koruny. “Takový vývoj by mohl způsobit určité posílení koruny, které by mělo zase jistý dopad na měnovou politiku,” dodal.
(Zdroj: Financial)