Americké prezidentské volby jsou ještě půl roku před námi, ale dosavadní průběh demokratických primárek a rozbíhající se kampaně republikána McCaina přinesly celou řadu zajímavých pohledů do duše amerických politiků. V dřívějších textech jsme se zabývali názory demokratických kandidátů na volný obchod (dále čtěte ZDE) a na ekonomické plány Johna McCaina (více ZDE).
V květnu se nečekaně silně projevila Hillary Clintonová, když na otázku, kdo z ekonomů podporuje její nápad na daňové prázdniny z daně na benzín v USA, odpověděla bez zaváhání, že ji názory ekonomů nezajímají. Pro nás, otužilé urážkami Miloše Zemana nic zvláštního, pravda, ale pro americké ekonomy silná káva. Již celé týdny diskutují možné dopady krátkodobého snížení daně na benzín – shoda je v tom, že by to vedlo jen ke zvýšení poptávky a tedy k dalšímu zvýšení cen, které by zřejmě nevykompenzovalo snížení daní. Výsledkem by pak byly o málo nižší ceny pro spotřebitele a výpadek přibližně 9 miliard dolarů v daních.
Američané by měli přemýšlet o pravém opaku – o zvýšení daní z benzínu. Americká závislost na automobilové dopravě a tedy levném benzínu je opravdu hrozivá a čím dříve si Američané začnou zvykat na dražší benzín, tím lépe. Prostor je veliký – galon benzínu (cca 3,8 litru) stojí teď v USA přibližně 4 dolary. Stejný objem benzínu stojí v Británii 8 dolarů a v Česku více než 7 dolarů. Ale o tom samozřejmě nikdo z kandidátů neřekne ani slovo.
Daňové prázdniny však nejsou jediným tématem prezidentské kampaně, nad kterým ekonomům vstávají vlasy na hlavě. Dalším „hříchem“ politiků je, že ve svých kampaních slibují dělníkům v automobilkách a ocelárnách nesplnitelné – vrácení starých zlatých dob, kdy práce bylo víc než ochotných pracovat a kdy se Číňané a Rusové potáceli v komunistickém plánovacím systému. Neexistuje síla, která by dnes mohla obnovit Pittsburgh 60. let minulého století a která by dokázala zabránit dalšímu poklesu produkce automobilů v Detroitu. To by Amerika skutečně musela zavřít své hranice a začít vyrábět všechno doma. Ale ta auta by pak potřebovala tolik benzínu, že by Američané zase rychle hranice otevírali.
Ale jít do továrny a říct dělníkům do očí, že i jejich job pravděpodobně do pár let zmizí, to lze jen těžko žádat. Na to jsou na světě ekonomové...
Autor je docentem ekonomie na Institutu ekonomických studií FSV UK, členem Institutu pro sociální a ekonomické analýzy ISEA, „Research Fellow“ mnichovského CESifoinstitutu a „Residential Scholar“ amerického think-tanku (viz ZDE) ve Washingtonu DC. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.